Přechod na elektromobilitu v Evropě zdaleka nesplňuje původní optimistické plány a naráží na tvrdou realitu. Podíl elektrických vozidel (EV) na trhu s novými osobními automobily se pohybuje jen kolem 15 procent, místo očekávaných 25 procent pro konec letošního roku. Přiznává to i Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Závislost na dotacích a křehký trh EV

Navzdory masivní politické podpoře, mediální kampani a regulačnímu tlaku zůstává reálný přechod na bezemisní dopravu v Evropě daleko za původními optimistickými plány a často nereálnými očekáváními. Skutečné prodeje a celková míra adopce elektrických vozidel (EV) ze strany evropských spotřebitelů jsou totiž stále výrazně pomalejší, než se předpokládalo a veřejně deklarovalo.

Nepříjemnou a pro mnohé zastánce elektromobility rozčarující realitu nyní ve své nové zprávě přiznává i samotné Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Podle jejich nejnovějších statistických dat se současný tržní podíl čistě elektrických vozidel (BEV) na celkových prodejích nových osobních automobilů v rámci Evropské unie pohybuje jen kolem 15 %. To je ovšem na hony vzdáleno často proklamovanému a politicky žádoucímu cíli 25 %. Této mety přitom mělo být podle některých dřívějších plánů a odhadů dosaženo již do konce letošního roku 2025. Generální ředitelka asociace ACEA, Sigrid de Vries, tak v podstatě mezi řádky přiznala, že evropský trh s elektromobily stále nedosáhl klíčového bodu zlomu a jeho masové přijetí běžnými spotřebiteli bez externích pobídek je tak stále v nedohlednu.

Hlavní a stále nepřekonanou bariérou, která podle sdružení ACEA brání rychlejšímu a organičtějšímu rozšíření elektromobility mezi běžné evropské občany, zůstává především vysoká pořizovací cena těchto vozidel. Ačkoliv automobilky neustále marketingově zdůrazňují technologický pokrok a na trhu se skutečně objevuje rostoucí počet modelů EV (zejména z čínské produkce) s cenovkou pod hranicí 30 000 eur, jejich cena je ve srovnatelné velikosti a výbavě stále výrazně vyšší než u zavedených a osvědčených vozů se spalovacími motory. Hlavním důvodem tohoto přetrvávajícího cenového rozdílu jsou především stále extrémně vysoké výrobní náklady na trakční baterie.

Právě tato ekonomická realita činí systém státních nákupních pobídek a různých forem dotací naprosto klíčovým, a dalo by se říci až uměle udržujícím, faktorem současných prodejů elektromobilů. Bez těchto často štědrých dotací, financovaných z veřejných rozpočtů, si totiž mnoho evropských spotřebitelů, zejména těch s průměrnými nebo nižšími příjmy, elektrické auto jednoduše nemůže nebo spíše nechce dovolit. Přímé finanční pobídky jsou tak podle samotné asociace ACEA stále naprosto nezbytným předpokladem pro samotnou existenci jakéhokoli masovějšího trhu s elektromobily.

Současný systém podpory nákupu elektromobility v Evropě však podle dat ACEA netrpí jen svou problematickou podstatou založenou na dotacích, ale také značnou geografickou roztříštěností, nekonzistentností a v poslední době dokonce i zjevným trendem k postupnému omezování a ukončování této podpory. Podle čerstvého přehledu, který ACEA publikovala, existuje v současnosti napříč kontinentem více než 30 různých národních dotačních schémat. Ty se však mezi jednotlivými členskými státy EU velmi dramaticky liší.

Ještě mnohem kritičtější a z hlediska reálného nasazení problematičtější je pak podle zprávy asociace ACEA situace v klíčovém segmentu těžkých nákladních vozidel (HDV), tedy elektrických kamionů a autobusů. Zde totiž více než třetina všech členských států Evropské unie v současnosti nenabízí vůbec žádné finanční pobídky pro jejich extrémně drahé pořízení.

Obrázek: Pexels

Zdroj: acea.auto

Zdroj: B2B NETWORK NEWS