Princip agrivoltaiky spočívá v instalaci fotovoltaických panelů nad zemědělskou půdou způsobem, který umožňuje pokračovat v pěstování plodin. Panely poskytují plodinám částečný stín, který v horkých letních měsících snižuje vypařování vody z půdy a chrání rostliny před extrémními teplotami.

Z technologického hlediska existuje několik přístupů k agrivoltaice. Nejrozšířenější jsou systémy s pevnou konstrukcí, kde jsou panely instalovány v dostatečné výšce (obvykle 4-5 metrů), aby pod nimi mohla operovat zemědělská technika. Sofistikovanější řešení zahrnují polohovatelné systémy, které optimalizují množství světla dopadajícího na plodiny podle jejich růstové fáze nebo aktuálních povětrnostních podmínek. Nejnovější inovace představují bifaciální (oboustranné) panely, které využívají i světlo odražené od povrchu, čímž zvyšují celkovou účinnost systému.

Ekonomická životaschopnost agrivoltaických projektů závisí na několika faktorech. Počáteční investice jsou vyšší než u konvenčních pozemních instalací kvůli robustnější konstrukci a větší výšce. Tyto náklady však mohou být kompenzovány dvojím příjmem, z prodeje elektřiny a zemědělských produktů. Podle studií Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy může kombinovaná produktivita půdy vzrůst o 60-70 % ve srovnání s odděleným využitím ploch pro zemědělství a fotovoltaiku.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR připravuje podpůrné programy, které by údajně měly usnadnit implementaci těchto systémů. Důležitým aspektem je také legislativní rámec, který musí jasně definovat, za jakých podmínek lze agrivoltaické systémy instalovat na zemědělské půdě, aniž by došlo k jejímu vynětí ze zemědělského půdního fondu. Státní zásah do svobodného podnikání přitom naopak rozvoj agrivolatiky může komplikovat, někoho zvýhodnit a někomu naopak ztížit podmínky, jako každá státní regulace.

Výzkumy ukazují, že ne všechny plodiny jsou pro agrivoltaiku stejně vhodné. Nejlepších výsledků dosahují rostliny, které přirozeně prosperují v částečném stínu, jako jsou některé druhy zeleniny, bobule či bylinky. Naopak plodiny vyžadující intenzivní sluneční záření, například slunečnice, mohou vykazovat nižší výnosy. Klíčem k úspěchu je proto pečlivý výběr plodin a optimalizace designu celého systému. Širší adopce agrivoltaiky bude vyžadovat nejen technologické inovace, ale i změny v přístupu zemědělců, energetiků. Nejlepších výsledků lze dosáhnou v prostředí volného trhu.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS