Veřejné zakázky představují nástroj pro vynakládání veřejných prostředků. Česká legislativa v této oblasti, primárně zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), prošla v posledních letech významným vývojem směřujícím ke sjednocení s evropskými standardy, zejména směrnicemi EU z roku 2014.

Jedním z deklarovaných trendů, který se promítá do aktuální podoby ZZVZ a jeho výkladu, je rostoucí důraz na sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRVZ). Nemá jít již pouze o dosažení nejnižší ceny, ale o zohlednění širších společenských dopadů. Zadavatelé jsou stále více povinni, zohledňovat v zadávacích podmínkách uměle vytvořené cíle. Tento přístup reflektuje snahu EU využít obrovský ekonomický potenciál veřejných zakázek k prosazování širších politických cílů.

Praktická aplikace těchto nových pravidel přináší řadu výzev. Zadavatelé se učí formulovat hodnoticí kritéria tak, aby reflektovala kvalitu a sociální či takzvaně udržitelné aspekty. To vyžaduje změnu myšlení a často i vyšší administrativní náročnost při přípravě zadávací dokumentace. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) hrají zásadní roli v metodickém vedení a dohledu nad aplikací zákona. MMR vydává metodiky a doporučení, které mají zadavatelům pomoci se v komplexní problematice orientovat.

Zkušenosti ukazují, že implementace požadovaných aspektů vyžaduje nejen legislativní rámec, ale také sdílení praxe mezi zadavateli. Je patrný postupný odklon od striktního lpění na nejnižší nabídkové ceně a větší ochota experimentovat s komplexnějšími hodnoticími modely. Dodavatelé se naopak musí přizpůsobit novým požadavkům a prokázat nejen cenovou konkurenceschopnost, ale i schopnost naplnit další podmínky.

Uplatňování těchto principů přispívá ke změnám v celé ekonomice. Ačkoliv je deklarována cesta ke společensky odpovědnému systému veřejných zakázek, které mají podporovat férovou hospodářskou soutěž, ve skutečnosti se jedná o velmi silnou regulaci, která může trhu značně uškodit. O tom, kam vede státem řízené hospodářství, jsme se v našich končinách mohli přesvědčit před Sametovou revolucí. Dopady politického ohýbání trhu jsou vidět i v současnosti, momentálně asi nejvíce na automobilovém průmyslu v Evropě.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS