Rys ostrovid je největší kočkovitou šelmou v naší přírodě. Žije skrytě a nenápadně. V minulosti rys sdílel stejný osud jako vlk a medvěd – z důvodu rozvoje intenzivního zemědělství, úbytku přirozeného prostředí a pronásledování člověkem byl vyhuben. Dnes u nás žijí dvě izolované populace, a to česko-rakousko-bavorská a karpatská. Kvůli trvalým překážkám v krajině, jako jsou dálnice, železnice a další infrastruktura, je však jejich propojení stále málo pravděpodobné.
Rys je důležitou součástí české přírody. Kromě aktivního úsilí odborníků i dobrovolníků o efektivní ochranu rysa je potřebné zejména jeho přijetí širokou společností. V českých podmínkách působí rys zemědělcům minimální škody, historicky byl ale vnímán negativně především kvůli lovu srnčí zvěře.
Stát ale myslí na případné dopady a plně kompenzuje škody způsobené na hospodářských zvířatech. Od roku 2026 bude stát nově kompenzovat škody i na zvěři ve farmovém chovu, který je definován podle veterinárního zákona. Pro chráněné druhy živočichů, které tímto způsobem přichází do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka, se u nás vytvářejí tzv. programy péče. Jedná se o koncepční dokumenty, které mají za cíl snížit míru konfliktů mezi ochranou druhu a hospodářskými či společenskými zájmy pomocí kompenzace škod, finanční nebo odborné podpory preventivních opatření, ale také zlepšením informovanosti hospodářů v krajině a osvětou veřejnosti. Program péče o rysa ostrovida aktuálně připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a externími odborníky, kteří se věnují výzkumu a praktické ochraně druhu.
Nelegální lov, ztráta biotopu a genetická krize
Ačkoliv je podle zákona o ochraně přírody a krajiny rys celoročně chráněný, počet zvířat se výrazně nezvyšuje, přestože by to přirozené podmínky v ČR umožňovaly. Rysí populace totiž čelí několika závažným hrozbám. Odborné studie a monitorování na genetické úrovni ukazují, že významná část dlouhodobě pozorovaných rysů mizí náhle a často bez přirozeného vysvětlení (např. úmrtnost, onemocnění či migrace). Důvodem je s největší pravděpodobností pytláctví rysů, které je trestné, ale zároveň obtížně prokazatelné. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s resorty zemědělství, vnitra a dalšími organizacemi této problematice dlouhodobě věnuje v rámci realizace Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice.
Dalším ohrožujícím faktorem rysů je stále narůstající zástavba, rozvoj infrastruktury a výstavba silnic a dálnic, které vedou ke ztrátě biotopu a narušení jeho migračních tras. S hustou sítí silnic a dálnic souvisí kolize a přímé srážky rysů s auty, ke kterým dochází zejména na rychlostních silnicích v blízkosti lesů. Tyto faktory prohlubují izolovanost populací a následnou nízkou genetickou diverzitu, a tedy i vyšší náchylnost k nemocem a příbuzenskému křížení.
Moderní monitoring jako pomoc při ochraně rysů
Monitoring rysa ostrovida v Karpatech probíhá zejména pomocí fotopastí, genetických analýz a sběru terénních dat. Projekt LECA, zahájený v roce 2023 v rámci programu Interreg Central Europe, usiluje o sjednocení metod monitoringu, redukci pytláctví i prevenci škod napříč karpatskými státy. Cílem je vytvořit společný rámec pro sledování a ochranu populací velkých šelem v přeshraničních oblastech. Zároveň podporuje zapojení místních komunit, čímž přispívá ke zmírnění konfliktů a podpoře dlouhodobého soužití lidí a šelem v regionu.
Novinky v ochraně rysa a mezinárodní spolupráce
Na mezinárodní úrovni došlo v roce 2024 k významnému posunu v ochraně rysa, který byl zařazen do Přílohy II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, tzv. Bonnské úmluvy. Spolu se zařazením rysa do příloh Bonnské úmluvy byla schválena koordinovaná opatření pro jeho ochranu. Tím se otevírá cesta k hlubší mezinárodní spolupráci a udržení přeshraniční populace tohoto ohroženého druhu.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
