AI může sloužit jako neúprosný dozorce, který plní úkoly bez lidského přístupu

Umělá inteligence (AI) se stává nedílnou součástí personálních oddělení po celém světě. Nástroje založené na AI slibují revoluci v náboru, hodnocení i řízení zaměstnanců, nabízejí efektivitu, rychlost a příslib odstranění lidské předpojatosti. Pod touto lákavou slupkou se však skrývá komplexní etická a právní problematika, jejímž jádrem je takzvaná „černá skříňka“ algoritmického rozhodování. Právě zde se střetává technologický pokrok s etickými otázkami.

Problém může nastat, když algoritmus, který analyzuje tisíce životopisů, zamítne kvalifikovaného kandidáta, a nikdo nedokáže přesně říci proč. Tyto systémy se učí z historických dat, což může vést k posilování a automatizaci existujících předsudků. Pokud firma v minulosti preferovala na technické pozice muže, AI se tento vzorec naučí a může systematicky zamítat životopisy žen, aniž by to byl explicitní příkaz. Může penalizovat uchazeče za mezeru v životopise způsobenou rodičovskou dovolenou nebo preferovat kandidáty z určitých PSČ, čímž nepřímo diskriminuje na základě socioekonomického statusu či etnického původu.

Tato rizika se netýkají pouze náboru. Stále častěji se AI využívá k monitorování produktivity a hodnocení stávajících zaměstnanců. Systémy mohou sledovat počet odeslaných e-mailů, aktivitu na klávesnici nebo délku přestávek. Takové hodnocení však může být povrchní a nedokáže postihnout kvalitu práce, kreativitu či spolupráci v týmu. Největší etické dilema pak představuje využití AI při rozhodování o propouštění. Představa, že o konci kariéry rozhodne neosobní algoritmus na základě neprůhledných metrik, je pro většinu lidí nepřijatelná a degraduje lidskou důstojnost na pouhý soubor datových bodů.

V reakci na tato rizika sílí volání po takzvané vysvětlitelnosti AI (Explainable AI, XAI). Nejde o to, aby firmy přestaly AI používat, ale aby byly schopny vysvětlit, na základě jakých kritérií jejich algoritmy dospěly ke konkrétnímu závěru. Tento požadavek již získává i konkrétní legislativní podobu. Akt o umělé inteligenci (AI Act) Evropské unie klasifikuje AI používané v oblasti zaměstnanosti a řízení pracovníků jako „vysoce rizikové“. Pro jejich provozovatele to znamená zavedení povinností, včetně zajištění vysoké kvality dat, technické dokumentace, transparentnosti a především lidského dohledu. Personalista by měl mít možnost rozhodnutí stroje zvrátit.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS