Elektronický systém voleb přináší riziko ztráty anonymity a snazší manipulace výsledků

V době, kdy digitálně spravujeme finance, komunikujeme s úřady a sdílíme velkou část svých životů, se otázka zavedení elektronického hlasování může jevit jako logický další krok. Představa, že bychom mohli odvolit z pohodlí domova nebo z druhého konce světa, je pro mnohé lákavá. Jsou hlasy, které tvrdí, že na úrovni měst a obcí, by se takový systém mohl testovat, a že se tím otevírají zajímavé možnosti. Zvýšení volební účasti, zejména u mladší generace, zrychlení sčítání hlasů a celková modernizace veřejné správy jsou předkládanými argumenty.

Hlavní překážkou a největším rizikem je bezpečnost. Pomyslná digitální urna musí být naprosto neprůstřelná vůči jakýmkoli pokusům o manipulaci, ať už ze strany jednotlivců, organizovaných skupin, nebo dokonce cizích státních mocností. Kybernetický útok, který by změnil, zneplatnil nebo jen zpochybnil výsledky voleb, by mohl mít zásadní následky pro stabilitu a důvěru ve společnosti. Zajištění takové úrovně bezpečnosti vyžaduje robustní šifrování, zabezpečenou infrastrukturu a neustálý dohled expertů, což představuje obrovskou technickou i finanční výzvu.

S technologickou bezpečností úzce souvisí transparentnost a možnost kontroly. U tradičních voleb s papírovými lístky je celý proces fyzicky sledovatelný, od vhození lístku do urny přes její zapečetění až po veřejné sčítání hlasů. Elektronický systém je pro běžného občana v podstatě „černou skříňkou“. Jak si může být volič jistý, že jeho hlas byl správně zaznamenán a započítán, aniž by zároveň porušil princip tajnosti volby? Potřeba ověřitelnosti hlasu, při zachování anonymity voliče, je jedním ze zásadních problémů. Jakýkoli systém by měl umožnit nezávislý audit, který by dokázal odhalit případné nesrovnalosti, aniž by odhalil, kdo jak volil.

V České republice je zavedení elektronických voleb dlouhodobě diskutovaným tématem, k této otázce je třeba přistupovat velmi obezřetně. Státní strategie počítají s digitalizací jako s dlouhodobým cílem, přitom zdůrazňují, že prioritou je stoprocentní zajištění ústavních principů, zejména tajnosti hlasování a svobodného projevu vůle. Než bude možné přistoupit k pilotním projektům, bude potřeba vybudovat složitou technologii, legislativní rámec a získat širokou důvěru veřejnosti.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS