Přechod od tradiční perimetrové bezpečnosti k modelu Zero Trust (nulová důvěra) představuje pro českou státní správu zásadní transformaci. V době rostoucích kybernetických hrozeb, hybridní práce a stále větší digitalizace veřejných služeb se ukazuje, že koncept „důvěřuj, ale prověřuj“ uvnitř sítě již nestačí. Zero Trust naopak vychází z principu „nikdy nedůvěřuj, vždy ověřuj“, což znamená, že každý požadavek na přístup k datům a systémům musí být striktně ověřen bez ohledu na to, zda pochází z interní či externí sítě.

Implementace Zero Trust architektury ve státních institucích je komplexní proces, který vyžaduje strategický přístup a změnu myšlení. Nejde pouze o nasazení nových technologií, ale o celkovou revizi bezpečnostní politiky, procesů a kultury. Klíčovými pilíři Zero Trust jsou silná správa identit a přístupů (IAM), mikrosegmentace sítě, detailní monitoring a analýza síťového provozu a zabezpečení koncových bodů. Každý uživatel, zařízení a aplikace musí prokázat svou legitimitu před získáním přístupu k jakýmkoli zdrojům, a to na základě principu nejnižších nutných oprávnění.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vnímá principy Zero Trust jako klíčové pro posílení odolnosti kritické informační infrastruktury státu a dalších významných informačních systémů. Ačkoliv konkrétní, detailně zdokumentované případové studie o plošné implementaci Zero Trust v českých státních institucích jsou zatím spíše v počátcích nebo nejsou široce publikovány, trend směřující k adopci těchto principů je zřejmý. Instituce postupně analyzují své prostředí a identifikují oblasti, kde lze prvky Zero Trust nasadit, často počínaje segmentací sítě a posílením vícefaktorové autentizace.

Mezi hlavní výzvy patří zastaralá IT infrastruktura v některých organizacích, nedostatek finančních prostředků na modernizaci a také chybějící odborníci na kybernetickou bezpečnost se znalostí Zero Trust konceptů. Ovšem změny jsou nezbytné. Státní správa nakládá s obrovským množstvím citlivých dat občanů a firem, jejichž kompromitace by měla závažné dopady. Zero Trust nabízí proaktivní model ochrany, který lépe odpovídá současným hrozbám, jako jsou sofistikované phishingové útoky, ransomware nebo útoky zevnitř organizace.

Doporučení pro státní instituce zahrnují především postupné zavádění principů Zero Trust, počínaje důkladnou analýzou rizik a identifikací klíčových aktiv. Důležité je také vzdělávání zaměstnanců a budování bezpečnostního povědomí. Investice do moderních technologií musí jít ruku v ruce s revizí interních procesů a politik. Přechod na Zero Trust není jednorázový projekt, ale kontinuální proces adaptace a zlepšování, který však v dlouhodobém horizontu přináší výrazně vyšší úroveň kybernetické odolnosti.

Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS  

Zdroj: ICT NETWORK NEWS