Zavedení plně digitálního stavebního řízení, které v České republice postupně nabíhá v souladu s novým stavebním zákonem, představuje jednu z nejvýznamnějších reforem veřejné správy posledních let. Ambicí je radikálně zrychlit, zjednodušit a zpřehlednit povolovací procesy, což má přinést úlevu jak občanům, tak stavebním firmám i samotným úředníkům. Prvotní zkušenosti však ukazují, že přechod na komplexní digitální systém přináší řadu komplikací.
Hlavním nástrojem digitalizace je Portál stavebníka, který má sloužit jako jednotné místo pro podávání žádostí, sledování jejich stavu a komunikaci s úřady. Teoreticky by měl eliminovat papírování, nutnost osobních návštěv úřadů a zkrátit lhůty pro vyřízení. První měsíce provozu však odhalily zásadní „dětské nemoci“. Uživatelé, ať už z řad laické veřejnosti či profesionálů, se potýkají s technickými nedostatky portálu, jeho občasnou nedostupností či ne zcela intuitivním uživatelským rozhraním. Zásadní je také otázka připravenosti samotných stavebních úřadů.
Z hlediska dopadů na rychlost procesů je zatím hodnocení spíše záporné. Zatímco v ideálním případě digitální podání a automatizované kroky mohou proces urychlit, v praxi se objevují zdržení způsobená právě technickými problémy, nutností řešit nestandardní situace, na které systém není plně připraven, nebo nedostatečnou digitální gramotností některých účastníků řízení. Stavební firmy, které si od digitalizace slibovaly především zkrácení čekacích dob a snížení administrativní zátěže, tak zatím často narážejí na nové typy překážek.
Spokojenost lidí a firem je klíčovým ukazatelem úspěšnosti reformy. Zde je patrná frustrace z nutnosti adaptace na nové systémy a postupy. Dlouhodobě by však měla převážit pozitiva v podobě transparentnosti, možnosti sledovat stav řízení online a snížení byrokracie. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné kontinuální vylepšování digitálních nástrojů na základě zpětné vazby od uživatelů, zajištění stabilního a bezpečného provozu systémů a dostatečná podpora a metodické vedení pro všechny zúčastněné strany.
Výzvou zůstává také plná integrace s dalšími informačními systémy veřejné správy, například s katastrem nemovitostí či registry dotčených orgánů, aby byl zajištěn plynulý tok dat a minimalizována duplicita zadávání informací. Úspěch digitalizace stavebního řízení tak nezávisí pouze na technickém řešení, ale na komplexní změně přístupu a ochotě všech aktérů spolupracovat a přizpůsobit se novým podmínkám. Potenciál pro zefektivnění stavebního řízení je obrovský, cesta k jeho plnému využití však bude vyžadovat trpělivost a soustavné úsilí.
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
