Přeskočit na obsah

EK: Evropanům chybí digitální dovednosti, potřeba jsou experti na IT

Základní digitální dovednosti má v zemích Evropské stále nedostatečné množství lidí, v nynější sedmadvacítce je rovněž potřeba zvýšit počet odborníků na informační technologie. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká republika má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. Základní digitální dovednosti má v Česku 60 procent lidí, což je nad průměrem EU, který je 54 procent. V digitalizaci podniků ale ČR zaostává.

„Jestliže chce Česko hrát prim, jestli chce být skutečně na špici, tak musí přidat v řadě faktorů,” řekla novinářům v Bruselu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Mělo by co nejlépe využít těch skoro 50 miliard Kč, které má z Evropské unie k dispozici na digitalizaci. Tyto peníze se mají dočerpat do roku 2026, takže je to docela velký spěch,” dodala s tím, že doufá, že tuto “šanci Česko nepromarní”.

Své digitální cíle pro rok 2030 si Evropská unie stanovila již dříve. Patří mezi ně například, že by základní digitální dovednosti mělo mít minimálně 80 procent populace. Mezi základní digitální dovednosti patří zpracování informací, komunikace, vytváření digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. Specialistů v oboru informačních technologií by pak do této doby mělo být 20 milionů, přičemž by měl být stejný poměr žen a mužů. Nyní jich je pouhých devět milionů.

V oblasti digitální transformace podniků plán EU říká, že by do sedmi let 75 procent společností v EU mělo používat cloud, umělou inteligenci či data velkého objemu. Cloud je virtuální prostor, prostřednictvím kterého uživatelé vytvářejí, sdílejí a pracují s obrovským množství informací různého typu. Rovněž by se měl v Evropské unii zdvojnásobit počet podniků typu unicorn (jednorožec), tedy mladých technologických firem.

Pokud jde o digitalizaci veřejných služeb, klíčové veřejné služby by měly být ze 100 procent on-line. Stejně tak by mělo mít 100 procent občanů přístup k elektronické zdravotní dokumentaci a rovněž 100 procent občanů by mělo disponovat digitální identifikací.

Jaká je nynější situace v členských zemích ukázala právě dnes zveřejněná zpráva. Digitální dovednosti potřebují všichni Evropané ke studiu, k práci, ke komunikaci, přístupu k veřejným službám on-line a k nalezení důvěryhodných informací. Mnozí je ale postrádají. Takzvaný Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2022 ukázal, že v roce 2021 mělo pouze 54 procent dospělé populace EU alespoň základní dovednosti, což je stále daleko do cíle 80 procent obyvatel.

Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom výrazné: Nizozemsko a Finsko se v roce 2021 přiblížily k dosažení cíle, 79 procent dospělých v těchto zemích mělo alespoň základní digitální dovednosti. V osmi členských zemích byl však podíl jednotlivců s alespoň základními digitálními dovednostmi nižší než 50 procent, přičemž Rumunsko, Bulharsko, Polsko a Itálie se umístily na nejnižším místě.

Jak uvádí zpráva Evropské komise, Česká republika má v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. „Česko se podílí na mnoha mezinárodních projektech a má ambici stát se klíčovým hráčem v nejmodernějších technologiích, například pokud jde o mikročipy,” píše se v mnohastránkovém dokumentu. Díky novým on-line veřejným službám se digitální dovednosti obyvatel v posledních letech zvýšily, nicméně v digitalizaci podniků Česko zaostává. V zemi rovněž chybí specialisté na informační technologie. Navíc podíl žen mezi těmito specialisty je v Česku s 10,9 procenta nejnižší v EU.

„Je to trošku smutný obrázek, jen necelých 11 procent z už tak poměrně nízkého čísla IT specialistů v Česku. Průměr v EU je přitom skoro 20 procent,” uvedla k tomu eurokomisařka Jourová, která se v komisi nově zabývá také řízením a koordinací programu Evropa připravená na digitální věk. V této souvislosti Jourová vyzvala ženy i mladé dívky, aby studovaly technické obory a šly pracovat do IT sektoru.

Další problematickou oblastí je pro Česko slabší pokrytí rychlou internetovou infrastrukturou na venkově. „Slabé pokrytí je opravdu hodně pod průměrem, je to 53 procent vůči 73 procentům v EU,” upřesnila eurokomisařka. Pokud jde o oblast digitalizace veřejných služeb, vyzdvihla nicméně, že 86 procent českých uživatelů internetu přistupuje k veřejných službám on-line, a to i přesto, že „podle našeho hodnocení nejsou tyto systémy úplně uživatelsky přátelské”. Jde zejména o služby e-Governmentu.

Dnešní zpráva je první v řadě a dává jednotlivým členským státům doporučení, kde by měly v oblasti digitalizace pokročit. Každý rok pak bude Evropská komise vyhodnocovat, jak se jim to podařilo. „V roce 2026 nastane jakýsi mezičas, kdy se udělá velké vyhodnocení, mimo jiné i toho, jak státy využily masivní evropskou finanční podporu. Poté se uvidí, čeho se dosáhne do roku 2030,” řekla na dotaz ČTK eurokomisařka Jourová. „Kdybychom pokračovali stejnou rychlostí, tak stanovených cílů do roku 2030 nedosáhneme. Proto je tato zpráva silným apelem na členské státy, aby udělaly, co mohou na svých územích, ale aby rovněž spolupracovaly na různých projektech se svými sousedy, protože je řada věcí, které se musí řešit přeshraničně,” uzavřela.

TZ

Zdroj: ICT NETWORK NEWS

Generated by Feedzy