Hospodářství zemí platících eurem vykázalo v prvním čtvrtletí letošního roku mírné oživení. Podle zpřesněných údajů Eurostatu vzrostl hrubý domácí produkt eurozóny mezikvartálně o 0,3 %.

Detailní pohled na HDP, zaměstnanost a průmysl eurozóny v Q1 2025

Podle druhého odhadu statistického úřadu Eurostatu ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku zrychlila svůj růst na 0,3 % v mezikvartálním srovnání. Jde o mírné zlepšení oproti 0,2% růstu zaznamenanému v posledním čtvrtletí roku 2024, ačkoliv původní rychlý odhad pro první kvartál počítal s nepatrně vyšším tempem 0,4 %. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zemí platících eurem zvýšil o 1,2 %, což bylo v souladu s dřívějšími údaji i s očekáváním ekonomů.

Mezi členskými státy, pro které jsou data k dispozici, vykázalo nejvyšší mezikvartální růst Irsko, a to o 3,2 %. Ze silných ekonomik si dobře vedlo Španělsko s růstem 0,6 %, následované Itálií (+0,3 %), Německem (+0,2 %) a Francií (+0,1 %). Naopak pokles hospodářství zaznamenaly Portugalsko (-0,5 %) a Slovinsko (-0,8 %). Potěšující zprávou je i vývoj na trhu práce, kde zaměstnanost v eurozóně v prvních třech měsících roku mezikvartálně vzrostla o 0,3 %, čímž překonala očekávání i růst 0,1 % z předchozího čtvrtletí. Meziročně pak zaměstnanost stoupla o 0,8 %, což odpovídalo konsensuálním prognózám.

Výrazný optimismus přinesla data o průmyslové výrobě za březen. Ta v eurozóně meziměsíčně vyskočila o 2,6 %, což představuje nejprudší jednoměsíční nárůst od listopadu 2020. Výsledek výrazně překonal očekávání analytiků, kteří počítali s růstem o 1,8 %, a navázal na revidovaný únorový růst o 1,1 %. V meziročním srovnání pak průmyslová produkce vzrostla o 3,6 %, nejvíce od roku 2022.

Data Eurostatu ukázala robustní meziměsíční nárůsty v produkci kapitálových statků (+3,2 %), zboží dlouhodobé spotřeby (+3,1 %) a zboží krátkodobé spotřeby (+2,3 %). Výroba meziproduktů zaznamenala mírnější růst o 0,6 %, zatímco produkce energií poklesla o 0,5 %. Za tímto březnovým průmyslovým oživením stojí podle analytiků dva klíčové faktory: jednak oznámení německého fiskálního stimulu ve výši 800 miliard eur, zaměřeného na podporu obrany a zpracovatelského průmyslu, a jednak preventivní nárůst evropského exportu do USA v očekávání možného zavedení či navýšení dovozních cel ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Co se týče průmyslové výroby v jednotlivých členských státech, v březnu táhlo růst především Irsko s impozantním meziměsíčním skokem o 14,6 %. Následovaly Malta (+4,4 %) a Finsko (+3,5 %). Naopak pokles produkce zaznamenaly Lucembursko (-6,3 %), Dánsko a Řecko (shodně -4,6 %) a Portugalsko (-4,0 %). Reakce finančních trhů na čtvrteční várku ekonomických dat byla smíšená. Euro v reakci na zprávy posílilo a kurz vůči americkému dolaru se vyšplhal nad úroveň 1,12, čímž smazalo předchozí týdenní ztráty. Dluhopisové trhy zůstaly relativně stabilní, výnosy německých desetiletých dluhopisů Bund se pohybovaly kolem 2,67 % a výnosy dvouletých dluhopisů Schatz mírně klesly na 1,91 %.

Obrázek: Pexels

Zdroj: euronews.com

Zdroj: B2B NETWORK NEWS