Evropské dopravní sítě jsou navrženy pro úzkou demografickou skupinu: obvykle pro muže ve věku 25 až 45 let, kteří pracují v tradičních zaměstnáních od devíti do pěti, nemají žádné pečovatelské povinnosti a hovoří místním jazykem, uvádí zpráva.
EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), orgánu Evropské unie, vydala ve spolupráci s Impact Hub Vienna a Point& svou nejnovější zprávu Better Mobility Trend report.
Budoucnost mobility
Studie vychází z poznatků více než 300 startupů a 100 odborníků z průmyslu a akademické sféry z celé Evropy a identifikuje klíčové trendy, které utvářejí budoucnost mobility, a upozorňuje na příležitosti pro inovátory při vývoji řešení, díky nimž budou naše dopravní systémy přístupnější, cenově dostupnější a bezpečnější pro všechny.
Zdůrazňuje, že některá zjištění neodrážejí realitu evropské společnosti. Podle údajů Eurostatu má v EU více než 100 milionů lidí pečovatelskou povinnost, dalších 100 milionů žije se zdravotním postižením a více než 90 milionů je starších 65 let. Rozdíl mezi stávajícími službami v oblasti mobility a potřebami širší populace je naléhavým problémem, který vyžaduje naléhavou pozornost.
Zpráva Better Mobility Trend identifikuje trendy a řešení na základě rozhovorů a workshopů s aktéry z oboru a začínajícími firmami.
Jedním z hlavních zjištění zprávy je rostoucí potřeba ucelených dopravních systémů, které integrují různé možnosti mobility. V současné době jsou služby mobility roztříštěné a mnoho subjektů nabízí nedostatečně propojené služby. Přeshraniční spolupráce, integrace různých druhů dopravy a vytváření multimodálních uzlů jsou klíčové pro rozvoj systému, který slouží všem.
„Rakouská jízdenka Klima Ticket je vynikajícím příkladem toho, jak může integrace různých dopravních služeb učinit mobilitu plynulejší a dostupnější,“ uvedla Lina Mosshammerová ze společnosti Point& a spoluautorka zprávy. „Tím, že nabízí celostátní přístup, včetně možností sdílené mobility, zjednodušuje cestování a zlepšuje pokrytí širšího okruhu uživatelů.“
Studie rovněž upozorňuje na rychlý růst městské populace a důležitost navrhování měst vhodných pro život a chodce. Do roku 2025 bude více než 80 % obyvatel EU žít v městských oblastech, a proto je nezbytné upřednostňovat pěší dostupnost, zelené plochy a bezpečnější infrastrukturu. Například Paříž se zavázala vytvořit 100 hektarů nových zelených ploch.
Dalším zjištěným trendem je stárnutí populace v EU, které vyžaduje začlenění aspektů fyzického a duševního zdraví do plánování mobility. Do roku 2030 bude každý čtvrtý obyvatel EU ve věku 64 let a více, přičemž mnozí z nich touží zůstat aktivní. Mobilitu lze propojit se zdravím tím, že se lidem umožní samostatný pohyb, podpoří se aktivní dojíždění a do plánování měst se zahrnou demografické trendy.
Německé město Griesheim se svým konceptem „města vhodného k sezení a hraní“ je vyzdvihováno pro své zaměření na zlepšení cest pro děti a chodce s omezenou pohyblivostí.
Klíčovým trendem zůstává také bezpečnost a zabezpečení. V EU se pokrok zastavil, v roce 2023 se počet smrtelných dopravních nehod sníží pouze o jeden procentní bod ve srovnání s rokem 2022. Zpráva zdůrazňuje potřebu dobře osvětlených a atraktivních veřejných prostranství, spolehlivé veřejné dopravy a bezpečné cyklistické infrastruktury, která by budovala důvěru uživatelů. Například Helsinky a Oslo dosáhly cíle Vize nula v roce 2019 omezením dopravy, omezením vjezdu do center měst a zavedením omezení rychlosti v obytných oblastech.
Zdroj: smartcitiesworld.net
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
