Závody v AI narážejí na nečekanou a tvrdou hranici: fyzickou kapacitu americké elektrické sítě. Horečnatá snaha společností jako Google a Microsoft stavět stále větší datová centra vytváří podle zprávy Goldman Sachs tak obrovskou poptávku po energii, že hrozí nejen zpomalení celého boomu AI, ale také destabilizace celé infrastruktury.
Když digitální sny narazí na fyzikální limity
Současná „zlatá horečka“ v oblasti umělé inteligence, kdy každá velká technologická firma investuje miliardy do vývoje nejlepších AI modelů, má velmi reálný a fyzický náklad. Tím nákladem je nenasytný hlad po elektřině. Tento hlad je nyní tak obrovský, že začíná narážet na limity stárnoucí americké energetické infrastruktury.
Podle varovné zprávy investiční banky Goldman Sachs se poptávka po energii stala pro rozvoj AI kritickou překážkou. Analýza společnosti Gartner k tomu dodává, že do roku 2027 může až 40 % amerických datových center čelit nedostatku energie pro svůj plný provoz. Problémem je, že elektrická síť, budovaná z velké části v 70. letech, nebyla nikdy navržena pro takto masivní a koncentrovanou zátěž.
Ve snaze nepřijít o své vedoucí postavení v AI závodech sahají technologičtí giganti k bezprecedentním řešením. Podle zpráv zvažuje Meta výstavbu vlastních plynových elektráren a Microsoft dokonce oživení nechvalně proslulého projektu jaderné elektrárny Three Mile Island, aby si zajistil dostatek energie pro své superpočítače. Největší technologické firmy se tak v podstatě stávají energetickými společnostmi.
Tento problém se však netýká jen korporací. Podle zprávy serveru Axios povede obrovská spotřeba datových center k citelnému zdražení elektřiny pro běžné domácnosti. Očekává se, že měsíční účty by se v dotčených regionech mohly do roku 2040 zvýšit o desítky dolarů, a to bez započítání inflace.
Obrázek: Pexels
Zdroj: wccftech.com
Zdroj: B2B NETWORK NEWS