Evropská komise dnes představila aktuální vydání pravidelného přehledu EU Justice Scoreboard pro rok 2025. Tento dokument vzniká na základě podrobných dat, která Evropská komise shromažďuje ve spolupráci s kontaktními osobami jednotlivých soudních systémů. Na jeho tvorbě se dlouhodobě podílí také Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice, Evropská síť rad pro justici, Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU, Evropská síť pro hospodářskou soutěž, Eurostat a další partneři.
Srovnávací přehled sleduje široké spektrum ukazatelů – od poměru vyřízených a nově napadených věcí u soudů a délky soudních řízení na různých stupních soudní soustavy přes jednotlivci a společnostmi vnímanou úroveň nezávislosti soudů až po výši finančních prostředků, které členské státy EU na soudnictví vynakládají. Letošní v pořadí třinácté vydání EU Justice Scoreboardu odráží nejen důraz na hodnoty právního státu, demokracie a lidských práv, ale také na ukazatele fiskální. Cílem Evropské unie je mimo jiné podporovat právní jistotu, která je zásadní pro hospodářskou stabilitu a ekonomický růst, a tak byly nově zařazeny ukazatele z oblasti jednotného vnitřního trhu.
Z nejzajímavějších údajů týkajících se České republiky si dovolujeme zmínit tyto dílčí závěry:
1) Pokud se jedná o počet započatých sporných občanskoprávních a obchodních věcí na počet obyvatel, Česká republika v roce 2023 nově zaujala již 4. příčku, a to po Rumunsku, Belgii a Španělsku. Oproti předchozímu roku tak došlo k poměrně značnému nárůstu počtu soudních žalob u soudů prvního stupně. Opačná situace je u žalob ve správním soudnictví, kde se nacházíme na předposlední pozici před Maltou.
2) České soudnictví zaznamenalo i v roce 2023 pozitivní posun při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, a to ze 3. na 2. příčku v evropském srovnání. Průměrnou délku řízení se tak nadále daří držet pod hranicí 150 dnů. Avšak i délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech se oproti minulému srovnání zlepšila a České republice patří také druhá příčka. Pomalejší soudy mají např. v Rakousku, v Nizozemí, v Německu, ve Francii i ve všech skandinávských a pobaltských zemích.
3) Soustavně se rovněž zkracuje délka řízení před správními soudy v prvním stupni – zde jsme si v roce 2023 oproti datům z roku 2022 opět o stupínek polepšili. K pokroku došlo i při srovnání délky řízení ve správním soudnictvím v obou instancích, tedy u krajských soudů a Nejvyššího správního soudu. I zde došlo k vylepšení skóre o jedno místo, české správní soudnictví je tak v unijním srovnání šesté nejrychlejší.
4) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí oproti sporům, které byly před českými soudy nově zahájeny, soudy v roce 2023 vyřídily více věcí, než kolik jim napadlo. V porovnání s ostatními jsme se udrželi na 5. místě, což signalizuje pozitivní trend při snižování počtu nevyřízených kauz.
5) Podobně jako v předchozích letech i v roce 2023 představovalo naše soudnictví ve srovnání s evropskými zeměmi pro státní rozpočet relativně nízkou finanční zátěž, přičemž náklady státu na soudy se od roku 2021 setrvale snižují a představují méně než 0,3 % HDP.
6) Srovnávací přehled však rovněž upozornil na určité nedostatky, se kterými se nadále potýkáme. V oblasti poskytování online informací široké veřejnosti například zaostáváme ve vztahu k cizojazyčným klientům justice, přehlednějšímu přístupu k informacím o procesních právech účastníků řízení či k využívání chatbotů. Náměty ke zlepšení najdeme rovněž v oblasti využívání technologií samotnými soudy – zde máme rezervy například při využívání umělé inteligence.
7) České soudnictví rovněž dosud postrádá nástroje pro usnadnění vedení řízení, které jsou v jiných zemích běžné, jako je vzdálený elektronický přístup ke spisu pro strany řízení či pro oběti trestných činů. Účastníci řízení tak nemohou nahlížet do spisu online.
8) Velmi pozitivní jsou data o míře vnímané nezávislosti soudnictví, ať již ze strany obecné veřejnosti či obchodních společností. V případě obecné veřejnosti tato důvěra v roce 2023 vzrostla oproti roku předcházejícímu asi o 10 %, přičemž dosáhla přibližně 65 %. Zlepšila se také vnímaná nezávislost soudů u obchodních společností.
9) Pokud zmíníme nově zařazené ukazatele v oblasti jednotného vnitřního trhu, a to sice ukazatel obchodními společnostmi vnímané nezávislosti orgánů, které v prvním stupni přezkoumávají veřejné zakázky a orgánů ochrany hospodářské soutěže, nachází se Česká republika v druhé polovině spektra unijních zemí, přičemž data jsou pouze z roku 2025 a srovnání s předchozím obdobím tak není možné. Tyto indikátory relevantní pro fungování vnitřního trhu upozorňují na rezervy, které v oblasti těchto specifických oblastí pokrytých evropským právem Česká republika má.
EU Justice Scoreboard 2025 v anglickém jazyce je dostupný zde.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
