V posledním desetiletí se bezlepková dieta stala jedním z nejrozšířenějších výživových trendů na světě. Obchody jsou plné bezlepkových alternativ, restaurace nabízejí bezlepkové menu a miliony lidí po celém světě se dobrovolně vzdaly chleba, těstovin a piva v přesvědčení, že jim to prospívá. Odhaduje se, že bezlepkovou dietu dnes dodržuje přibližně třikrát více lidí, než kolik jich trpí diagnostikovanou celiakií. Kde leží hranice mezi oprávněnou dietní léčbou a módním výstřelkem poháněným marketingem?
Tři různé stavy, tři různé příběhy
Klíčem k pochopení celé debaty o lepku je rozlišení tří zásadně odlišných stavů, které jsou často mylně zaměňovány. Celiakie je vážné autoimunitní onemocnění, při němž konzumace lepku spouští imunitní reakci poškozující sliznici tenkého střeva. Postihuje přibližně jedno procento populace, je geneticky podmíněná a vyžaduje doživotní přísnou bezlepkovou dietu. Diagnostikuje se sérologickými testy a biopsií tenkého střeva a jejím podcenění může vést k závažným komplikacím včetně osteoporózy, neplodnosti a zvýšeného rizika lymfomu. Výzkum z roku 2024 přináší slibné výsledky klinické studie s lékem ZED1227, inhibitorem enzymu transglutaminázy 2, který dokázal blokovat střevní poškození způsobené lepkem a může v budoucnu sloužit jako doplněk bezlepkové diety při náhodné expozici.
Alergie na pšenici je IgE zprostředkovaná alergická reakce na proteiny pšenice, nikoliv specificky na lepek. Projevuje se typickými alergickými symptomy jako kopřivka, dušnost nebo v závažných případech anafylaxe. Je diagnostikovatelná standardními alergologickými testy a postihuje méně než jedno procento populace.
Třetím stavem je takzvaná neceliakální citlivost na lepek nebo pšenici, anglicky non-celiac gluten sensitivity nebo NCGS. Právě zde leží největší kontroverze a nejzajímavější vědecké objevy posledních let.
Průlom z roku 2025: problém není lepek
Přelomová analýza publikovaná v říjnu 2025 v časopise The Lancet pod vedením docentky Jessicy Biesiekierski z University of Melbourne přinesla vědecký konsenzus, který bourá jeden z nejrozšířenějších výživových mýtů. Po analýze desítek studií o neceliakální citlivosti na lepek autoři dospěli k závěru, že symptomy jako nadýmání, bolesti břicha, únava a mozková mlha u lidí bez celiakie jsou pouze zřídkakdy způsobeny lepkem samotným.
Skutečnými spouštěči jsou s největší pravděpodobností FODMAPs, tedy fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly přirozeně přítomné v pšenici vedle lepku, dále jiné složky pšenice jako inhibitory amylázové trypsinu a v neposlední řadě nocebo efekt a interakce střevo-mozek připomínající spíše syndrom dráždivého tračníku než celiakii. Jinými slovy, mnoho lidí, kteří si myslí, že jsou citliví na lepek, ve skutečnosti reaguje na jiné složky pšenice nebo na psychologický efekt přesvědčení o škodlivosti lepku.
Autoři analýzy proto doporučují individualizovaný přístup zahrnující kombinaci dietních intervencí a psychologické podpory namísto plošného vylučování lepku u celé populace.
Co to znamená v praxi
Tato zjištění mají zásadní praktické dopady. Pro lidi s diagnostikovanou celiakií se nic nemění. Bezlepková dieta zůstává jedinou účinnou léčbou a musí být dodržována přísně a doživotně. Pro lidi s podezřením na citlivost na lepek však věda nabízí jiný pohled. Správný diagnostický postup zahrnuje nejprve vyloučení celiakie sérologickým vyšetřením a genetickým testem na HLA-DQ2 a DQ8 alely, teprve poté vyšetření dalších příčin trávicích potíží včetně intolerance laktózy, SIBO, syndromu dráždivého tračníku a potravinových alergie.
Bezlepková dieta bez diagnózy s sebou přináší reálná rizika. Průmyslové bezlepkové produkty jsou často výrazně dražší, kaloricky bohatší, chudší na vlákninu a obohacené o cukry a tuky kompenzující chybějící texturu lepku. Zbytečné vylučování celozrnných obilovin může snižovat příjem vlákniny, vitamínů skupiny B a prospěšných prebiotik podporujících střevní mikrobiom. Vědecky podložená doporučení tedy zní: nechejte se nejprve správně diagnostikovat a bezlepkovou dietu dodržujte pouze tehdy, pokud máte jasnou diagnózu.
Zdroje:
The Lancet, Non-celiac gluten sensitivity: gut-brain interactions and FODMAPs as primary triggers, Biesiekierski et al. (2025): https://www.thelancet.com/journals/langast/article/PIIS2468-1253(25)00280-2/fulltext
NIH/PubMed, Celiac disease drug ZED1227: phase 2 clinical trial results (2024): https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/40904060/
Zdroj: Zdraví-lidé.cz
