Téměř 95 procent pojištěnců v Česku má svého praktického lékaře. Ministerstvo zdravotnictví představilo konkrétní kroky, jak péči dále zpřístupnit a posílit síť praktických lékařů v regionech. Zaměřuje se mimo jiné na podporu specializačního vzdělávání, posílení kapacit ambulancí, týmové praxe, motivační programy i lepší práci s demografickými daty.
Aktuální data zdravotních pojišťoven ukazují, že v České republice je registrováno u praktického lékaře téměř 95 % pojištěnců, to je 10,35 milionu z celkových 10,9 milionu. To znamená, že v České republice nemá registrujícího praktického lékaře přibližně 554 tisíc osob, což představuje 5 % všech pojištěnců. Tato situace se dotýká jak dospělých, tak dětí.
„Celkově jde o pozitivní data, která ukazují, že naprosto drtivá většina českých občanů má přístup k primární zdravotní péči. Data nám ukazují, že ke konci roku 2024 evidovaly zdravotní pojišťovny bez registrace u praktického lékaře 34 tisíc českých dětí, což je 1,71 % z celkového počtu 1, 9 milionu dětí/mladistvých do 18 let včetně. Z těchto 34 tisíc ale pouze cca 12 tisíc nemá vykázanou žádnou zdravotní péči. V České republice je zdravotní péče zajištěna pro každého občana, včetně těch bez registrace u praktického lékaře,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Z celkového počtu 554 tisíc neregistrovaných pacientů je 105 tisíc dětí do 18 let (4,8 % z celkových 2,19 milionu dětských pojištěnců). Z nich je 34 tisíc dětí s českým občanstvím a trvalým pobytem bez registrace u praktického lékaře. Přibližně 32 % z těchto neregistrovaných dětí absolvovalo v posledních dvou letech pravidelnou preventivní prohlídku, zatímco 37 % dětí péči nevyužilo vůbec. U dospělých je bez registrace 449 tisíc pojištěnců, což představuje 5,15 % z celkových 8,71 milionu dospělých pojištěnců. Z nich 159 tisíc má české občanství a trvalý pobyt v ČR, ale nemají praktického lékaře.
Největší skupiny osob bez registrace tvoří cizinci s mezinárodní ochranou, zejména občané Ukrajiny, a dále cizinci z EU, kteří mohou být registrovaní v jiných členských státech EU. „V souvislosti s migrací a přeshraniční mobilitou obyvatel sledujeme detailně data o registraci u praktických lékařů. Dynamika mezinárodních pohybů je značná a je důležité přesně rozlišovat, kdo u nás skutečně potřebuje registraci u praktického lékaře,“ říká Adam Ander, vedoucí Oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace Ministerstva zdravotnictví.
Aktuální data podle něj skutečně ukazují, že část neregistrovaných jsou osoby s mezinárodní ochranou nebo občané EU žijící v jiných státech. Právě na základě těchto poznatků Ander dodává, že i proto jsou cílená opatření plánována tak, aby zajistila dostupnost péče pro všechny obyvatele podle jejich skutečných potřeb.
Ministerstvo zdravotnictví také s pomocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky mapuje demografické změny, ze kterých například vyplývá rostoucí počet žen mezi praktickými lékaři, jejich požadavky na flexibilní pracovní dobu i náklady spojené se specializačním vzděláváním.
„Data potvrzují, že se problém demografického stárnutí praktických lékařů pro dospělé postupně daří zvládat, průměrný věk aktivních lékařů již začal klesat. O tento obor je v atestačním vzdělávání trvale vysoký zájem a roční produkce 240 absolventů je dostatečná pro zvládnutí demografického vývoje,“ uvedl k datům ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že stále trvá i zájem o obor pediatrie. „Do studia v tomto oboru nastupuje po roce 2021 více lékařů, a pokud se tento trend podaří udržet, dojde k adekvátnímu nasycení potřebných kapacit do čtyř až pěti let.“
K problematice financování specializačního vzdělávání na rezidenčních místech v oboru všeobecné praktické lékařství a částečně i pediatrie, se ministr zdravotnictví vyjádřil také v reakci na dopis praktických lékařů: „Pracujeme na narovnání systému podpory rezidenčních míst, abychom lépe reagovali na potřeby praxe. Plně si uvědomuji klíčovou roli praktických lékařů a specifika jejich praxe. Od začátku svého působení na ministerstvu jsem nasměroval veškerou podporu skrze rezidenční místa právě tam, kde lékaři chybí nejvíce,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v dopise adresovaném praktickým lékařům. Ministr zdůraznil, že zvyšování počtu rezidenčních míst a jejich financování je dlouhodobý závazek státního rozpočtu, který vyžaduje pečlivé plánování a efektivní využití prostředků.
I z tohoto důvodu se podle ministra zdravotnictví ministerstvo vydalo cestou zvyšování efektivity nejenom navyšováním finančních prostředků, a sice zapojením co nejvíce možných subjektů, od zdravotních pojišťoven přes krajské samosprávy, až po města a obce. Podpora specializačního vzdělávání je klíčová pro dlouhodobou stabilitu systému primární péče. „I přes omezené finanční zdroje pracujeme na zapojení dalších partnerů – zdravotních pojišťoven, krajů a obcí, abychom společně podpořili rozvoj specializačního vzdělávání, a tím i dostupnost kvalitní primární péče,“ dodala k problematice Olga Laaksonen, vedoucí Oddělení vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání Ministerstva zdravotnictví.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
