Svůj bytový fond považuje za nedostatečný 69 procent dotázaných českých obcí. Téměř tři čtvrtiny z nich by ho chtěly rozšiřovat nebo rekonstruovat. Stavět chtějí převážně větší obce, které už nějaký bytový fond mají, naopak u menších obcí je zájem nižší. Vyplývá to z průzkumu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vytvořeném ve spolupráci se Svazem měst a obcí (SMOČR), který resort zveřejnil na svých webových stránkách. Průzkumu se zúčastnilo 242 obcí a městských částí, které dohromady vlastní téměř 150 000 bytů. Celkově je v Česku 6 249 obcí a měst.
„Samosprávy mají zájem rozšiřovat nebo opravovat svůj bytový fond, ale chybí jim k tomu peníze a často i potřebné know-how. Obojí jim MMR nabízí v rámci reformy Bydlení pro život. Je to právě dlouhodobá spolupráce s obcemi, na kterou sázíme při zvyšování dostupnosti bydlení v Česku,“ uvedl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zhruba 72 procent dotázaných obcí má zájem počty svých bytů navýšit, a to celkem o 14 000. Přes 60 procent z nich plánuje výstavbu pro běžné nájemné, 57 procent vznik sociálních bytů, 43 procent samospráv chce stavět bydlení pro seniory a zhruba čtvrtina chce startovací byty pro mladé. Nejčastěji obce volí kombinaci dvou a více typů.
Přes vysoký zájem o výstavbu bytů s ní v posledních osmi letech mělo zkušenost ovšem jen 37 procent dotazovaných samospráv. Aktuálně tak v ČR je nyní celkem 38 projektů obecní bytové výstavby s platným územním rozhodnutím nebo stavebním povolení. V těchto projektech je souhrnně plánováno přes 1 000 bytových jednotek v celkové hodnotě čtyři miliardy korun.
Formu poradenství v oblasti bydlení poskytuje obyvatelům 81 procent obcí, v naprosté většině ale jde o součást jiné sociální práce. Návrh zákona o podpoře bydlení předkládaného MMR počítá se zřízením kontaktních míst, která by poskytovala poradenství i podporu v bydlení. Vzniknout by měla na všech obcích s rozšířenou působností, přičemž financování pokryje příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti.
„Některá velká města v Česku už kontaktní místa pro bydlení zřídila sama a osvědčila se jim. Jsme přesvědčeni, že tato podpora musí být systémová a dostupná po celé zemi,” dodal Bartoš. O zavedení kontaktních míst má podle průzkumu zájem 55 procent obcí. Téměř jedna třetina obcí by zvažovala využití garancí soukromým pronajímatelům bydlení, a to za podmínky finančního zajištění ze strany státu.
Necelých 60 procent obcí uvedlo, že používá krátkodobé nájemní smlouvy. Důvodem jsou potenciální problémy s neplacením nájemného, obavy z poškození bytu nebo narušování soužití v domě. Celkem 80 procent obcí eviduje dluh na nájemném v souhrnné výši 1,2 miliardy korun. Medián je 600 000 korun. Lidé v bytové nouzi se však na celkové dlužné částce podílejí pouze z deseti procent.
Prostřednictvím Státního fondu podpory investic MMR letos v programu Nájemné bydlení podpořilo výstavbu obecních bytů více než jednou miliardou korun. V dalších letech chce resort do dostupného bydlení dostat zhruba osm miliard z Národního plánu obnovy a na tyto prostředky navázat i soukromé peníze. Celkem by mělo jít o 20 miliard korun.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
