Přeskočit na obsah

NKÚ ve výroční zprávě hodnotí fungování státu

NKÚ vydal výroční zprávu za rok 2021. V ní shrnuje svá zjištění a poznatky z celkem 29 kontrol, ale také hodnotí postup státu ve vybraných politikách i jeho hospodaření a ekonomickou situaci. Za minulý rok NKÚ poukázal ve svých kontrolách například na nehospodárné nákupy, neefektivní kontroly prováděné některými státními institucemi, digitalizaci nezmodernizovaných procesů nebo nedůsledný přístup k vlastnické politice státu – nedostatky, kvůli kterým pak stát často zbytečně přicházel o peníze. Problémem zůstávala také udržitelnost veřejných financí či některé systémové nedostatky, se kterými se NKÚ setkává opakovaně.

NKÚ ve výroční zprávě poukazuje na tempo nárůstu státního dluhu, které může mít vážné dopady na udržitelnost veřejných financí. Hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 skončilo schodkem dosahujícím téměř 420 miliard korun, což byl nejhorší výsledek hospodaření v historii ČR. Deficit se meziročně zvýšil o více než 52 miliard korun. A to i přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 nedosahovaly takové míry jako v roce 2020. Celkové zadlužení ČR dosáhlo téměř 2,5 bilionu korun.

Na rekordním schodku se podílel zejména významný narůst běžných výdajů, které meziročně vzrostly o více než 59 miliard korun, což představuje nárůst o 3,6 %. Oproti tomu kapitálové výdaje meziročně vzrostly o čtyři a půl miliardy korun, což představuje zvýšení o 2,6 %.

Téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19.

„Tempo nárůstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí a i v roce 2021 to bylo jedno z podstatných témat. Zásadní je to, že v České republice bezpochyby existuje prostor pro to, aby stát lépe zacházel s veřejnými penězi a neplýtval jimi,“ uvedla viceprezidentka NKÚ Zdeňka Horníková.

V minulém roce NKÚ poukázal na řadu případů, kde stát může ušetřit peníze. Popsal například nedostatky spojené s nesprávným hospodařením na úrovni jednotlivých institucí. V případě zdravotních ústavů výdaje na nákupy dosahovaly v letech 2017 až 2019 více než 1,3 miliardy korun, z toho až 85 % představovaly výdaje za nákupy uskutečněné mimo zadávací řízení. Z kontrolovaného vzorku 239 milionů korun vynaložily ústavy 168 milionů korun neoprávněně.

Kontroloři ale také například popsali fungování státního podniku ČPP Transgas. Ten lze podle NKÚ označit za zbytný s tím, že by MPO mělo rozhodnout o jeho zrušení. Podnik byl také dlouhodobě ve ztrátě, která v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově téměř 23 milionů korun.

„Chyby při zadávání veřejných zakázek nebo nehospodárné nákupy – to vše vede ke zbytečným výdajům, které jen dál zatěžují státní rozpočet,“ řekla Horníková.

Jedním z nástrojů, které mohou zlepšit fungování státu, je digitalizace. Ta se však i přes dílčí zlepšení zatím nedostatečně projevuje ve zvýšení účinnosti procesů a efektivitě veřejné správy. V mezinárodním srovnání dle indexu DESI, který je zaměřen primárně na digitalizaci, ČR stabilně zaostává za průměrem států EU. Meziročně si v roce 2021 ČR o jedno místo pohoršila a skončila mezi 27 členskými státy EU na 18. místě.

V letošní výroční zprávě NKÚ také upozorňuje na systémové problémy – hlavně na to, že stát často nevyhodnocoval nebo nesledoval skutečný přínos rozdělované podpory. Jednalo se například o investiční pobídky, které měly pomoci snížit nezaměstnanost a v rámci kterých Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo v letech 2000 až 2019 více než 75 miliard korun. Přestože nezaměstnanost klesala, počet pobídek v kontrolovaném období rostl.

Optikou kontrol NKÚ se státu v minulém roce nedařilo dosahovat vytčených cílů převážně ve dvou oblastech – v environmentální a sociální oblasti.

V sociální oblasti NKÚ například zjistil, že stanovené cíle ne vždy odpovídaly potřebám občanů. Při kontrole zařízení sociálních služeb se ukázalo, že MPSV si dalo za cíl zřídit 605 nových lůžek. Tento cíl ale neodpovídal skutečným potřebám občanů. Na konci roku 2016 bylo totiž 92 tisíc neuspokojených žádostí o umístění na lůžko v zařízení sociální péče.

V environmentální oblasti se státu například nedařilo zlepšit kvalitu vod. Prokazuje to mimo jiné monitoring ČHMÚ zaměřený na kvalitu podzemních a povrchových vod. Ministerstva neřešila příčiny znečištění vod, a musí tudíž vynakládat miliardy korun na modernizaci úpraven pitné vody. Například modernizace technologie úpraven vod Plzeň a Želivka stála 2,6 miliardy korun. „Peníze na ekologická témata stát místo na odstranění příčin dával často na řešení důsledků. To ale dlouhodobě nic neřeší, přitom právě odstranění příčin je to podstatné,“ řekla na závěr viceprezidentka NKÚ.

TZ

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Zdroj: B2B NETWORK NEWS