[[{“value”:”
Česká republika se stává druhou zemí po Polsku, kde se otevírají prestižní vědecká centra Dioscuri, iniciovaná německou Společností Maxe Plancka. Dvě z těchto center budou sídlit ve Fyzikálním ústavu AV ČR, vedená expertkou na spinkaloritroniku Helenou Reichlovou a odbornicí na nanooptiku Barborou Špačkovou. Třetí centrum bude hostit Masarykova univerzita v Brně pod vedením vývojového biologa Petera Fabiana.
Slavnostního otevření center se 17. května 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR zúčastnili vedoucí představitelé Společnosti Maxe Plancka, Akademie věd ČR a zástupci německého i českého ministerstva školství. Program Dioscuri poskytuje vědcům autonomii, flexibilitu a napojení na mezinárodní výzkumné sítě, zaměřuje se na vynikající začínající výzkumné pracovníky s mezinárodním přesahem.
„Pokud chcete dosahovat skvělých výsledků ve vědě, musíte měnit perspektivy, a s tím se pojí i to, že musíte změnit prostředí,“ zdůraznil předseda Společnosti Maxe Plancka Patrick Cramer. Evropská unie výrazně podporuje vědeckou mobilitu i v zemích střední a východní Evropy. „Ani dvacet let po rozšíření EU není excelence ve výzkumu rovnoměrně rozložena,“ dodal Cramer s tím, že program Dioscuri má pomoci vyrovnat rozdíly v podmínkách pro vědu.
Nahlédnout do molekul
Nanooptička Barbora Špačková plánuje otevřít své Centrum jednomolekulární optiky 1. července letošního roku. Cílem centra je vyvinout nástroje pro studium života na molekulární úrovni. „Je to obrovská příležitost. Grant je neuvěřitelně štědrý a poskytuje velkou svobodu. Prostředky použiju na založení vlastního týmu a díky pomoci mého domovského ústavu založíme i nové laboratoře,“ říká Špačková.
Po studiích na ČVUT v Praze a působení na Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR pokračovala ve vědecké kariéře na Chalmers University of Technology ve Švédsku. Díky stipendiu Marie Skłodowské-Curie se v roce 2022 vrátila do Čech a nastoupila do Fyzikálního ústavu AV ČR. „Zabývám se nanooptikou, což je koukání na hodně malé věci. V Centru Dioscuri budeme zkoumat život na molekulární úrovni, biomolekulární procesy a molekulární transporty, chceme se přitom zaměřit na biomedicínské aplikace,“ přiblížila Špačková.
Elektronika budoucnosti
Helena Reichlová vede Dioscuri centrum pro spinkaloritroniku a magnoniku. Tyto oblasti se zaměřují na řešení rostoucí energetické náročnosti informačních technologií. „Počet informací a dat exponenciálně roste a stejně tak narůstá i energetická náročnost informačních technologií, což je problém, který by se měl řešit,“ říká Reichlová.
Jednou z cest je objevování nových principů přenosu a zpracování informace, například pomocí vlny spinů elektronů, zvané magnon. „Vlna spinů může fungovat pro přenos informace místo dosud používaných pohybujících se elektronů. Pokud tedy potřebujeme přenést informaci z místa A do místa B, může elektron sedět na místě a pouze předávat informaci tím, že se kontrolovaně naklápí jeho spin,“ vysvětluje Reichlová.
Po studiích na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy strávila část doktorského studia na Ohio State University a poté působila pět let v Drážďanech. V roce 2022 se vrátila do Česka a nastoupila do Fyzikálního ústavu ČR. Dioscuri centrum otevřela v říjnu 2023.
Jak porazit metabolické choroby
Peter Fabian, vedoucí Centra Dioscuri pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů, především ryb zebřiček. „Může to znít poněkud zvláštně, ale lidé a zebřičky mají sedmdesát procent stejných genů. Více než osmdesát procent lidských genů, o nichž je známo, že souvisejí s lidskými chorobami, má svůj protějšek u zebřiček. Sdílíme nejen geny, ale také všechny primární tkáně a orgány,“ vysvětlil Fabian.
Jeho Dioscuri centrum vzniká na Masarykově univerzitě v Brně, kde působí od roku 2022. Předtím strávil pět let na postdoktorském pobytu na University of Southern California v USA.
Česko je pro vědce atraktivní
Helena Reichlová, Barbora Špačková a Peter Fabian se v první výzvě programu Dioscuri prosadili v konkurenci 30 dalších uchazečů. Komise vybírala z velmi rozmanitého souboru přihlášek. Více než polovina uchazečů se nenarodila v České republice a téměř třetina neměla k tuzemsku žádný předchozí vztah.
Tato čísla naznačují, že se naše země stává atraktivním místem pro výzkum a vědce ze zahraničí. Program Dioscuri se navíc může opřít o dobré jméno Společnosti Maxe Plancka, která využívá osvědčené a inovativní strategie podpory mladých výzkumných pracovníků na jejich cestě k vědecké excelenci a nezávislosti.
V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Centra budou financována částkou 1,5 milionu eur po dobu pěti let, náklady si dělí německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hostitelské instituce (v tomto případě Fyzikální ústav AV ČR a Masarykova univerzita) poskytují vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli/ředitelce centra dlouhodobou perspektivu.
Zdroj: SSČ AV ČR
Foto: MŠMT
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS“}]]
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
