Přeskočit na obsah

Ombudsman: Úřad práce přiznal žadatelce nižší podporu v nezaměstnanosti, přitom ale dostatečně nezhodnotil, zda měla pro ukončení zaměstnání vážný důvod

Zástupkyně ombudsmana informovala ministra práce a sociálních věcí o případu stěžovatelky ze středních Čech, ve kterém se jí nepodařilo dosáhnout nápravy. Úřad práce podle závěrů šetření pochybil, když ženě přiznal pouze sníženou podporu v nezaměstnanosti. Žadatelka podle něj nedoložila, že by měla zákonem daný vážný důvod pro ukončení zaměstnání výpovědí. Úřad práce nejenže nepřijal argumenty vztahující se k tomuto případu, ale odmítl změnit své hodnotící postupy i do budoucna. Proto zástupkyně ombudsmana přistoupila k informování ministra práce a sociálních věcí a také ke zveřejnění podrobností případu.

Kvůli stěhování do méně nákladného bydlení potřebovala samoživitelka ze středočeského kraje ukončit dosavadní zaměstnání. Po deseti letech práce proto podala výpověď, ve které popsala svou situaci i důvody, které ji ke změně zaměstnání přivedly. Na nové místo ale nakonec nemohla v době první covidové pandemie nastoupit a přihlásila se do evidence úřadu práce.

Ten ženě přiznal podporu v nezaměstnanosti ve snížené výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosahovaného v posledním zaměstnání, protože měl za to, že poslední zaměstnání ukončila bez vážného důvodu. Běžně přitom uchazeči o zaměstnání pobírají standardně podle zákona první dva měsíce podporu ve výši 65 % průměrného výdělku, další dva měsíce dosahuje podpora 50 % výdělku a teprve poté na zbývající podpůrčí dobu klesá na 45 % průměrného výdělku v posledním zaměstnání.

Stejná pravidla platí i pro žadatele, kteří sami dají výpověď nebo odejdou po dohodě se zaměstnavatelem, pokud pro tento krok mají vážný důvod. Mezi ty zákon řadí například kromě nezbytné péče o dítě do 4 let věku nebo docházky dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházky také jiné vážné osobní důvody či důvody hodné zvláštního zřetele.

Úřad práce argumentoval, že při rozhodování o výši podpory v nezaměstnanosti vycházel z potvrzení zaměstnavatele, který ve formuláři jako důvod skončení zaměstnání zvolil nabízenou variantu „zaměstnanec ukončil zaměstnání sám z důvodu …………“, ale už žádný konkrétní důvod nedoplnil. Podle úřadu práce toto potvrzení stěžovatelka osobně doručila a nijak je nerozporovala.

Úřad práce by ale podle zástupkyně ombudsmana měl naopak aktivně zjišťovat, zda žadatelé měli pro ukončení zaměstnání vážný důvod: „Úřad práce by měl žadatele o podporu výslovně předem upozornit na možné snížení podpory v nezaměstnanosti, pokud nedoloží vážné důvody pro ukončení pracovního poměru. Tento aktivní a vstřícný přístup úřadu práce k uchazeči o zaměstnání nemůže nikdy dostatečně nahradit pouhé předání informace prostřednictvím formuláře s poučením,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. V dopise ministrovi práce a sociálních věcí také zdůraznila, že snížení podpory v nezaměstnanosti představuje citelný zásah do příjmů uchazeče o zaměstnání, a právě proto by měly úřady práce vždy usilovat o důsledné zjištění skutkového stavu.

Zdroj: ochrance.cz

Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS

Zdroj: B2B NETWORK NEWS

Generated by Feedzy