Evropská unie přijala nařízení známé jako Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), které představuje zásadní krok k zavedení pravidel omezení pro online prostředí v celé EU. Toto nařízení, plně účinné od 17. února 2024, uvádí jako cíl vytvořit bezpečnější digitální prostor, chránit základní práva uživatelů a zajistit rovné podmínky pro podnikání online platforem, především na poslední bod to bude mít spíše opačné účinky. Česká republika, stejně jako ostatní členské státy, musí tato pravidla implementovat do svého právního řádu a zajistit jejich vymáhání. Připravovaná česká legislativa, často označovaná jako adaptační zákon k DSA, přinese konkrétní změny a nové povinnosti, které se dotknou nejen poskytovatelů online služeb, ale i orgánů veřejné správy.
Deklarovaným cílem DSA je boj proti šíření nelegálního obsahu online, jako jsou nenávistné projevy, teroristický obsah, nelegální zboží či porušování duševního vlastnictví. Nařízení zavádí nové povinnosti pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, od hostingových služeb přes online tržiště až po sociální sítě a vyhledávače. Mezi klíčové požadavky patří zavedení rychlých mechanismů pro nahlašování a odstraňování nelegálního obsahu (tzv. notice-and-action), povinnost informovat uživatele o moderování obsahu, poskytování odůvodnění při omezení či odstranění obsahu a zřízení interních systémů pro vyřizování stížností. Velmi velké online platformy a vyhledávače (tzv. VLOPs a VLOSEs) pak čelí ještě přísnějším požadavkům, včetně analýzy systémových rizik a nezávislých auditů.
Pro Českou republiku znamená implementace DSA především nutnost určit národní orgán odpovědný za dohled a vymáhání těchto pravidel (Koordinátora digitálních služeb), vznikne tak další byrokratické centrum. Uvedenou rolí byl pověřen Český telekomunikační úřad (ČTÚ). ČTÚ bude mít pravomoc vyšetřovat porušení DSA, ukládat sankce a spolupracovat s Evropskou komisí a koordinátory ostatních členských států. Adaptační zákon dále upřesní národní postupy, například pro udělování statusu tzv. důvěryhodných oznamovatelů (trusted flaggers), jejichž oznámení o nelegálním obsahu musí platformy řešit přednostně.
Ačkoliv se může zdát, že DSA cílí primárně na soukromé online platformy, jeho implementace má významné dopady i na veřejnou správu. Orgány veřejné moci se s novými pravidly setkají v několika rovinách. Zaprvé, samy mohou být provozovateli online platforem (např. diskusní fóra na obecních webech, portály s možností uživatelských příspěvků), a pokud tyto služby spadají pod definici zprostředkovatelských služeb dle DSA, budou muset plnit příslušné povinnosti týkající se moderování obsahu a transparentnosti. Zadruhé, orgány veřejné správy budou využívat nové mechanismy pro nahlašování nelegálního obsahu, který identifikují v rámci své působnosti. Mohou se také ucházet o status důvěryhodného oznamovatele, což by zefektivnilo jejich boj proti nelegálním aktivitám online. Zatřetí, budou muset spolupracovat s Koordinátorem digitálních služeb (ČTÚ) při řešení konkrétních případů nebo poskytování informací.
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
