Přeskočit na obsah

Počet kybernetických útoků na české firmy na začátku března stoupl o třetinu

Počet kybernetických útoků na české firmy se v prvním březnovém týdnu proti období před začátkem války na Ukrajině zvýšil o 31 procent. Zatímco na začátku roku čelila každá česká organizace v průměru zhruba 1000 kyberútokům týdně, na začátku března činil průměrný týdenní počet útoků na jednu českou společnost 1777 útoků, což je dosavadní maximum.

Počet kybernetických útoků na české organizace se dlouhodobě drží nad celosvětovým průměrem. Celosvětově byl průměrný týdenní počet útoků na jednu organizaci v minulém týdnu 1266, což je o 14 procent více než před začátkem konfliktu. Průměrný týdenní počet útoků na jednu organizaci na Ukrajině byl v minulém týdnu 1466, což je o pětinu více.

Check Point zaznamenal v prvních dnech konfliktu výrazný nárůst kyberútoků na ukrajinský vládní a vojenský sektor. V uplynulém týdnu sice došlo k poklesu těchto útoků o 59 procent, na druhou stranu v celosvětovém měřítku vzrostl počet kyberútoků na vládní a vojenské organizace ve srovnání s obdobím před začátkem války o 21 procent.

Podle analytiků ze společnosti Google se do útoků kromě Ruska a Běloruska zapojila také Čína, která přesunula svou pozornost z cílů v jihovýchodní Asii na evropské subjekty a instituce.

„Významnými útočníky jsou skupiny Fancy Bear, která patří pod rozvědku GRU a také běloruská Ghostwriter. Ty v posledních dnech podnikly rozsáhlé phishingové kampaně na ukrajinské a polské úřady a vojenské organizace, ale i firmy a jednotlivce. Využily k tomu kompromitované e-mailové účty a přesměrované domény. Zvýšená aktivita hackerů naznačuje, že se jejich cílem mohou stát subjekty v další státech EU včetně Česka,“ dodal IT expert ze společnosti XEVOS Adam Koudela.

Bezpečnostní divize společnosti IBM ve svém Indexu hrozeb X-Force Intelligence uvedla, že v loňském roce byl nejčastější příčinou kybernetických útoků takzvaný phishing. Jde o podvodnou praktiku za účelem vylákat od uživatele citlivé údaje například formou e-mailu, který se jeví jako zpráva od banky. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se takový e-mail projevuje například nedokonalým překladem, kostrbatými větami či překlepy v adrese odesílatele. Úřad doporučuje v těchto případech na nic neklikat a nic neodesílat.

Zdroj: allnews.cz

Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS

Zdroj: ICT NETWORK NEWS