Země EU+ přijaly v prvním pololetí roku 2026 přibližně 332 000 žádostí o mezinárodní ochranu, což je o 17 % méně než ve stejném období předchozího roku. Jedná se o nejnižší počet zaznamenaný v první polovině roku od roku 2021. Vyplývá to z pololetního přehledu nejnovějších azylových trendů, který zveřejnila Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA).
Pokles je součástí trendu, který trvá od konce roku 2024. Podle agentury odráží jednak proměnu skladby žadatelů – mimo jiné v souvislosti s křehkým, ale probíhajícím politickým přechodem v Sýrii -, jednak spolupráci EU se zeměmi původu a tranzitu. Agentura zároveň upozorňuje, že eskalace napětí na Blízkém východě se do počtu žádostí v EU+ nepromítla nárůstem.
Nejvíce žádostí podali Afghánci (39 000), jejichž počet meziročně klesl o 7 %. Následovali Venezuelané (33 000) s poklesem téměř o třetinu, přičemž 93 % jejich žádostí bylo podáno ve Španělsku. Mezi nejpočetnějšími skupinami zůstali také občané Bangladéše (20 000), u nichž počet žádostí naopak o 13 % vzrostl. Nejvíce žádostí v rámci EU+ přijala Francie (69 000), tedy zhruba pětinu všech, těsně následovaná Itálií (66 000), Španělskem (55 000) a Německem (55 000). V přepočtu na obyvatele vedlo Řecko (23 000).
Ochranu získala méně než třetina rozhodnutí
Míra uznávání v EU+ dosáhla v prvním pololetí 2026 hodnoty 31 %, což znamená, že mezinárodní ochrana byla přiznána v méně než třetině prvoinstančních rozhodnutí. Země EU+ nadále častěji udělovaly status uprchlíka než doplňkovou ochranu.
Otázka míry uznávání získala nový význam s nařízením o azylovém řízení, které se začalo uplatňovat 12. června 2026 a zavedlo povinné hraniční a zrychlené řízení. Podle nových pravidel musí členské státy za určitých podmínek uplatnit tato řízení na žadatele ze zemí, u nichž byla průměrná unijní míra uznávání v předchozím roce nižší než 20 %. Téměř 56 % žádostí pocházelo od státních příslušníků splňujících jedno či více z těchto kritérií.
Nevyřízených případů ubývá, starší však přetrvávají
Ke konci června 2026 bylo v EU+ v prvním stupni řízení přibližně 770 000 nevyřízených případů, tedy o 8 % méně než před rokem. Agentura odhaduje, že při započtení všech správních i soudních instancí činil počet nevyřízených případů zhruba 1,18 milionu.
Nejvyšší počet nevyřízených žádostí v prvním stupni měli Venezuelané (přibližně 129 000), následovaní Syřany (76 000) a Kolumbijci (64 000). Pokles se soustředil na novější případy, zatímco počet případů starších než šest měsíců zůstal víceméně stabilní. Starší případy tak tvořily 73 % celkové zátěže oproti 68 % před rokem. Data z pololetního přehledu podle agentury představují poslední ucelený soubor podle dřívějších azylových pravidel EU.
TZ/EU
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
