Přeskočit na obsah

Podniková praxe kybernetické bezpečnosti v Evropě není jednotná

Mezioborové srovnání přístupu evropských organizací ke kybernetické bezpečnosti vypovídá o různorodosti, v níž lze jen obtížně hledat nějaká pravidla nebo vzorce. Geografické rozlišení ovšem napovídá, že mezi tzv. západem a východem stále rozdíly existují.

Organizace střední a východní Evropy se v otázkách priorit a překážek rozvoje kybernetické bezpečnosti stále odlišují od svých západoevropských protějšků. Nečelí úplně jiným výzvám nebo problémům. Jak dokládají data studie IDC European IT Security Survey 2021, odlišnost spočívá v míře pozornosti, kterou jim věnují, nebo ve významu, jenž jim přikládají.

„Kybernetická realita středo a východevropských podniků v podstatě kopíruje nastavení tamních ekonomik,“ říká Mark Child, analytik společnosti IDC pro oblast bezpečnosti, a doplňuje: „Častěji v nich působí subdodavatelé nadnárodních firem, kteří tvoří jen část dodavatelského řetězce. Obvykle se věnují výrobě komponent a manuálně náročnějším činnostem, méně kompletaci finálních produktů a jejich prodeji.“

Bariéry zlepšování bezpečnosti

Co brání evropským organizacím navyšovat úroveň kybernetického zabezpečení? Nedostatek finančních prostředků trápí zhruba 45 procent oslovených evropských organizací. Podstatně markantnější problém tkví v neefektivitě bezpečnostních týmů. Ty v téměř 63 procentech organizací vytěžuje údržba a správa nástrojů, a nezbývá jim čas na vyšetřování incidentů. Neporozumění nebo nezájem vedení patří také k četným překážkám. Indikovalo jej téměř 53 procent respondentů z řad zástupců evropských organizací všech oborů.

K poměrně častým tématům, jež komplikují zvyšování bezpečnostní úrovně, patří také vysoké zastoupení zastaralých systémů v provozu (47,14 %), obtížné dosahování rovnováhy mezi bezpečnostními prioritami a potřebami byznysu (46,14 %) nebo nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací (41,57 %). „Některá témata světa podnikové kybernetické bezpečnosti se v průběhu let příliš nemění,“ říká Mark Child a dodává „Technická bezpečnostní řešení se rychle vyvíjejí, zdokonalují a firmy si je průběžně pořizují. Organizační problémy ochrany informací ale obvykle řeší výrazně pomalejším tempem.“

Není bez zajímavosti, že nejnižší výskyt překážek pro zvyšování bezpečnostní úrovně indikovali respondenti z odvětví maloobchodu a velkoobchodu. Nejvíce bariér vygenerovali respondenti veřejné správy.

V českých organizacích jasně dominuje téma omezených či nedostatečných rozpočtů. Za jednu z překážek rozvoje kybernetické bezpečnosti je označilo 70 procent tuzemských respondentů. Polovina se potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidí nebo s provozem zastaralých systémů.

Priority bezpečnostní praxe

Mezi hlavní priority evropských organizací v oblasti provozního zajištění kybernetické bezpečnosti patří nastolení a rozvoj bezpečnostní kultury, správa uživatelů, identit a přístupů a zajištění ochrany soukromí a souladu s požadavky regulátorů. Zaměřují se ale i na řešení problému s nedostatkem kvalifikovaných lidí nebo na řízení rizik spojených s třetími stranami. „Žádné z témat podnikové praxe kybernetické bezpečnosti nemá výrazně vyšší prioritu než ostatní. Mnoho z nich organizace sdílí bez ohledu na obor jejich působení nebo velikost,“ dodává Mark Child, analytik společnosti IDC.

Mezi hlavní priority českých organizací patří správa uživatelů, identit a přístupů (63,33 %) a zajištění důvěrnosti dat a souladu s požadavky regulátorů (46,67 %). Výrazně méně často se věnují problematice řízení rizik třetích stran (10 %) nebo zajištění transparentnosti v podnikovém IT prostředí (13,33 %).

Některá kybernetická rizika evropské organizace přenášejí na další subjekty. Výrazně se totiž rozšiřuje praxe pořízení pojištění kybernetických rizik. Vloni je měla sjednána polovina dotazovaných podniků a institucí. Další čtvrtina si je hodlala uzavřít.

Co platí v Evropě, ale nemusí platit v České republice. Devět desetin tuzemských organizací, jež se zapojily do průzkumu, uzavření pojištění kybernetických rizik ani neplánuje. Sjednala si je zhruba tři procenta, dalších šest jeho pořízení plánovalo. Přístup organizací z regionu střední a východní Evropy ale není stejný. Šest procent z nich pojištění má a osmnáct procent plánuje jeho pořízení.

TZ

Zdroj: IT SECURITY NETWORK NEWS

Zdroj: ICT NETWORK NEWS