Polský Sejm právě projednává čtyři konkurenční návrhy zákonů o kryptoměnách, zatímco opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) přišla s překvapivým návrhem na úplný zákaz. Tato situace proměňuje implementaci evropského nařízení MiCA v náročnou regulační bitvu.
Polský Sejm zahájil současné projednávání čtyř konkurenčních zákonů o regulaci kryptoměn. Hlasování o druhém čtení se očekává ve čtvrtek poté, co prezident Karol Nawrocki již dvakrát vetoval předchozí související legislativu.
Hlavním předmětem sporu je rozsah pravomocí finančního regulátora KNF – konkrétně jeho schopnost zmrazovat účty a ukládat pokuty.
Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) zkomplikovala jednání předložením samostatného návrhu zákona, který volá po úplném zákazu krypto-aktivit v Polsku. Jde o ojedinělý krok mezi významnými členskými státy EU v době, kdy již platí celoevropské nařízení MiCA.
Čtyři návrhy, jeden parlament a návrh na zákaz jako dodatek
Legislativní pat pramení z konfliktů mezi zákonodárnou a výkonnou mocí. Prezident Karol Nawrocki již dříve dvakrát využil právo veta u zákonů týkajících se kryptoměn, což nynější projednávání vynutilo, protože poslanci musí začít s vyjednáváním od nuly. Technické jádro sporu je úzké, ale zásadní: jak velké pravomoci by měl mít polský úřad finančního dohledu (KNF) nad krypto-firmami, zejména v oblasti zmrazování účtů a ukládání pokut. Rozdíl mezi prezidentským návrhem (strop 20 milionů zlotých) a verzí ministerstva financí (strop 25 milionů zlotých) činí 25 % a odráží hlubší neshodu v tom, zda by Polsko mělo při regulaci kryptoměn upřednostňovat inovace, či ochranu investorů.
Do této složité debaty vnesla opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) návrh na úplný zákaz aktivit spojených s krypto-aktivy v Polsku. PiS již dříve přestala podporovat předchozí regulační návrhy. Podle předsedy Czarzastého se tento návrh na zákaz dostane k formálnímu projednání až po vyřešení zbývajících čtyř hlavních zákonů. Czarzasty zároveň využil situaci k položení nepříjemných otázek ohledně financování politických aktivit kryptoměnovým sektorem, přičemž zmínil burzu Zondacrypto a dotazoval se, zda prostředky z oboru neovlivnily politické činitele. Tím do technické debaty vnesl podtext korupčního podezření.
Polský krypto-chaos v Evropě po zavedení MiCA
Polský parlamentní pat je v rámci Evropské unie neobvyklý. Obecné nařízení o trzích krypto-aktiv (MiCA) vstoupilo v platnost ve všech 27 členských státech v prosinci 2024. Poskytovatelům služeb, burzám i vydavatelům stablecoinů přineslo jednotný licenční rámec, který mají národní parlamenty spíše implementovat než přepisovat. Polsko tedy nedebatuje o tom, zda kryptoměny pod nařízení MiCA zahrnout (to už platí), ale jak agresivně nastavit národní parametry vynucování pravidel nad rámec evropského minima. Tento rozdíl činí návrh PiS na úplný zákaz nejen politicky radikálním, ale i právně problematickým.
Pro širší evropský trh je Polsko důležitější, než by se mohlo zdát. Země patří k trhům s největší základnou retailových uživatelů ve střední a východní Evropě a Zondacrypto (dříve BitBay) je jednou z nejdéle fungujících a kapitálově nejsilnějších burz, která nyní operuje v režimu přechodné licence MiCA. Regulace, která by KNF udělila pravomoc zmrazovat účty a nastavila pokuty do výše 6,9 milionu dolarů, by byla pro zavedené hráče zvládnutelná. Naproti tomu úplný zákaz by – i kdyby byl napadnutelný u ústavního soudu či na úrovni EU – vytvořil okamžitou provozní nejistotu. Čtvrteční hlasování v Polsku tak budou bedlivě sledovat burzy i týmy compliance po celé východní části EU.
Zdroj: crypto.news
Zdroj: CRYPTO WORLD NETWORK NEWS
