Přeskočit na obsah

Před 30 lety byla spuštěna síť CESNET, základ tuzemského internetu

Přesně před 30 lety, 15. června 1993, zahájilo České vysoké učení v Praze provoz akademické počítačové sítě CESNET. Propojila tehdy deset českých a moravských univerzitních měst rychlostí 19,2 kbit/s, hlavní trasa Praha-Brno se mohla pochlubit 64 kbit/s. Šlo o zásadní milník v zavádění internetu do České republiky.

„Síť CESNET byla zpočátku jedinou možností, jak se v naší zemi připojit. Původně výlučně akademická infrastruktura proto začala své volné kapacity nabízet pro komerční účely, a internet se tak dostal i k zájemcům ze soukromé sféry,“ říká Jan Gruntorád, jeden z hlavních iniciátorů vzniku akademické sítě a dlouholetý ředitel sdružení CESNET, které bylo založeno v roce 1996 a převzalo provoz stejnojmenné sítě od ČVUT.

Dnes má síť CESNET přenosovou kapacitu v řádu stovek gigabitů za sekundu, je tedy 10milionkrát rychlejší než před 30 lety. Svými parametry a poskytovanými službami, pokročilými metodami monitoringu, detekce i kybernetické ochrany patří mezi nejvyspělejší vědecko-výzkumné sítě v Evropě a je klíčovou součástí unikátní národní e-infrastruktury pro výzkum, vědu a vzdělávání e-INFRA CZ.

Síť CESNET hraje po celou dobu své existence důležitou roli v českém, ale i evropském internetu. Sdružení CESNET se záhy po svém vzniku přidalo k přípravám projektu TEN-34, jehož cílem bylo vybudovat v Evropě páteřní akademickou infrastrukturu odpovídající podobným projektům v USA. Tato síť dnes působí pod názvem GÉANT a evropským vědcům či výzkumníkům poskytuje špičkovou rychlost připojení i související služby.

V roce 2001 začíná éra sítě CESNET2 charakteristická přechodem na gigabitové rychlosti, které v původním konceptu, založeném na poskytování kapacity coby služby, nebyly běžně dostupné. CESNET proto začal jako jedna z prvních infrastruktur na světě prosazovat Customer Empowered Fibre Networks (CEF), optické sítě budované nad takzvanými temnými vlákny, jejichž osazení přenosovou technikou si zajišťuje sám zákazník. S příchodem DWDM technologie, která umožňuje přenášet po jednom vlákně desítky nezávislých signálů, se v roce 2004 možnosti páteřní infrastruktury opět posunuly. I dnes, po několika upgradech, je technologie DWDM nadále základem páteřní sítě.

Rostoucí objem datových přenosů a příchod aplikací vyžadujících nárazově extrémní datové toky vyvolal v následujících letech potřebu navyšovat jádro sítě na stále vyšší přenosové rychlosti. V letošním roce sdružení dokončilo významný upgrade, který umožní přenos dat v páteři sítě rychlostí až 400 Gbit/s na jeden kanál s možností budoucího navýšení na terabitové rychlosti.

Nasazení moderních síťových prvků vede také k citelnému snížení nároků na housing technologie a k redukci spotřeby elektrické energie. Páteř sítě je budována na 2240 kilometrech optických tras, jsou na ní poskytovány i pokročilé přenosy přesného času a frekvence a je připravena pro přenosy kvantových klíčů (QKD) na sdíleném médiu. Protože modernizace přinesla zásadní generační technologickou změnu, sdružení aktualizovalo i označení páteřní sítě na CESNET3.

„Naši uživatelé nyní mohou efektivněji pracovat a vyměňovat si data. Zrychlí se rovněž jejich napojení na datová úložiště CESNET, infrastrukturu pro náročně výpočty MetaCentrum, superpočítačové centrum IT4Innovations, ale i na zahraniční partnery připojené prostřednictvím panevropské sítě GEÁNT,“ říká současný ředitel sdružení CESNET Jakub Papírník.

TZ

Zdroj: NETGURU NETWORK NEWS

Zdroj: ICT NETWORK NEWS