Červená řepa patří v české kuchyni k tradičním přílohám a salátům, ale v posledních patnácti letech si ji z úplně jiného důvodu oblíbili sportovci, vědci a kardiologové po celém světě. Důvodem nejsou vitamíny ani vláknina, ale látka, která by u většiny potravin vzbudila spíše obavy: dusičnany. Právě vysoký přirozený obsah dusičnanů dělá z červené řepy jednu z nejzajímavějších funkčních potravin současnosti.

Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku, které se přirozeně vyskytují v půdě a vstupují do rostlin kořeny. Červená řepa je jedním z jejich nejbohatších potravinových zdrojů vůbec – vedle listové zeleniny jako špenát, rukola nebo ledový salát. Dlouho byly dusičnany považovány za potenciálně škodlivé, především kvůli jejich spojení s průmyslovými konzervanty masa. Dnes víme, že přirozené dusičnany z čerstvé zeleniny mají na zdraví zcela odlišný, a ve většině ohledů příznivý účinek.

Cesta od řepy k oxidu dusnatému

Mechanismus, který stojí za zdravotními přínosy řepy, je biochemicky fascinující. Poté, co sníme řepu nebo vypijeme její šťávu, dusičnany se vstřebávají v tenkém střevě a část z nich je vyloučena slinami. Bakterie přirozeně osídlující ústní dutinu přeměňují dusičnany na dusitany, které se po spolknutí a kontaktu s žaludeční kyselinou a enzymy v krvi dále mění na oxid dusnatý (NO). A právě oxid dusnatý je klíčovým hráčem celého děje.

Oxid dusnatý je signální molekula, která způsobuje relaxaci hladkého svalstva cévních stěn – cévy se rozšiřují, krevní tlak klesá a průtok krve se zlepšuje. Tento efekt byl objeven již v 80. letech minulého století a jeho autoři za něj v roce 1998 obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. To, co vědce překvapilo ve vztahu k řepě, bylo, jak výrazně a rychle dokáže dusičnan z přirozené potravy tento systém aktivovat.

Klinické studie ukazují, že konzumace přibližně 500 ml řepné šťávy denně po dobu dvou až čtyř týdnů snižuje systolický krevní tlak průměrně o 4–10 mmHg. Tento efekt je sice mírný ve srovnání s léky na hypertenzi, ale z populačního hlediska klinicky relevantní – podobné snížení krevního tlaku je spojováno s přibližně 10procentním poklesem rizika cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. Pro lidi s mírně zvýšeným tlakem nebo jako doplněk farmakologické léčby jde o smysluplný přínos.

V oblasti sportovního výkonu přinesla řepa ještě překvapivější výsledky. Výzkumy z Univerzity v Exeteru, které od roku 2009 opakovaně publikoval tým profesora Andrewa Jonese, ukázaly, že konzumace řepné šťávy před vytrvalostním výkonem zlepšuje ekonomiku pohybu – svaly spotřebují při stejném výkonu méně kyslíku. Jinými slovy, řepa zvyšuje efektivitu mitochondrií a umožňuje sportovcům podávat stejný výkon s nižší energetickou námahou nebo vyšší výkon při stejném příjmu kyslíku. Ve studiích u rekreačních i trénovaných sportovců bylo zaznamenáno zlepšení výkonnosti v časovce na kole nebo při běhu o 1–3 procenta, což je v kontextu vrcholového sportu nezanedbatelné číslo.

Optimální načasování konzumace řepné šťávy před výkonem je přibližně dvě až tři hodiny před závodem nebo tréninkem, kdy hladina dusitanů v krvi dosahuje svého vrcholu. Používání ústních antiseptik nebo žvýkaček těsně před konzumací snižuje účinnost, protože ničí bakterie v ústech, které jsou nezbytné pro přeměnu dusičnanů na dusitany.

Červená řepa je kromě dusičnanů cenným zdrojem betainu – látky podporující funkci jater a snižující hladinu homocysteinu – dále pigmentů zvaných betalainy s antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi, vlákniny, draslíku, manganu a kyseliny listové. Jedinou nezávažnou, ale někdy překvapivou vedlejší vlastností je červené zbarvení moči a stolice po konzumaci řepy, zvané beeturie – jde o zcela neškodný jev způsobený betacyaninem, který se u části populace nevstřebá a projde trávicím traktem nezměněný.

Zdroje:

Lundberg JO, et al. (2008). The nitrate–nitrite–nitric oxide pathway in physiology and therapeutics. Nature Reviews Drug Discovery, 7(2):156–167. https://doi.org/10.1038/nrd2466

Hobbs DA, et al. (2013). Blood pressure-lowering effects of beetroot juice and novel beetroot-enriched bread products in normotensive male subjects. British Journal of Nutrition, 108(11):2066–2074. https://doi.org/10.1017/S0007114512000190

Jones AM. (2014). Dietary nitrate supplementation and exercise performance. Sports Medicine, 44(Suppl 1):S35–S45. https://doi.org/10.1007/s40279-014-0149-y

Zdroj: Zdraví-lidé.cz