S rostoucím využíváním umělé inteligence (AI) v různých oblastech života se stále častěji setkáváme s případem, kdy AI pracuje s daty, která byla vytvořena jinými AI systémy. Tento jev přináší nové výzvy, zejména v oblasti kvality, spolehlivosti a originality informací. AI systémy často shromažďují data z internetu, aniž by rozlišovaly mezi obsahem vytvořeným lidmi a obsahem generovaným jinými AI. To může vést k problémům, jako je zkreslení informací, šíření bludů nebo zacyklení dat. Cílem tohoto článku je nastínit základní otázky, ohledně toho, jak k tomuto jevu může dojít, jaká rizika s sebou nese a jak tomu lze předcházet.
Základní příčiny a rizika zacyklení AI
AI systémy často pracují s daty z internetu. Tento proces však obvykle nerozlišuje mezi obsahem vytvořeným lidmi a obsahem generovaným jinými AI. Například jazykové modely mohou analyzovat články, které byly napsány jinými generativními modely, aniž by si toho byly vědomy. To znamená, že AI může zpracovávat informace, které již byly několikrát přepracovány jinými systémy.
Obsah generovaný AI není vždy jasně označen. To ztěžuje jeho identifikaci a odlišení od obsahu vytvořeného lidmi. Bez jasného označení může AI považovat generovaný obsah za spolehlivý zdroj informací.
Pokud AI zpracovává obsah, který byl již dříve generován jinou AI, může dojít k opakování nebo cyklení zkreslených informací. Zkreslené informace mohou pochopitelně generovat i lidé, nicméně AI do toho vnáší novou a výrazně mohutnější sílu šíření takových dat. Tento proces může vést k degradaci kvality informací, ztrátě originality a šíření bludů. To může být neškodné, někdy směšné, ale i velmi nebezpečné.
Základní možnosti předcházení zacyklení AI
Pomoci může implementace mechanismů, které ověřují kvalitu a spolehlivost dat, se kterými AI pracuje. AI potřebuje rozpoznat důvěryhodné zdroje a odlišit je od méně spolehlivých. Což se snadno řekne, ale hůře provádí.
Řešením by mohlo být zavedení standardů pro označování obsahu vytvořeného AI, které by mohlo pomoci při jeho identifikaci. Například by mohly být zavedeny meta tagy nebo jiné technické prostředky, které by jasně označovaly, že obsah byl generován AI. To by ale vyžadovalo všeobecnou shodu všech zúčastněných, což je v praxi utopie, takže samo o sobě to nestačí.
Dalším nástrojem je použití algoritmů, které dokážou filtrovat obsah generovaný AI, a mohou pomoci vyhledávat data vytvořená lidmi. Filtrační algoritmy analyzují texty a na základě určitých charakteristik, typických pro obsah generovaný AI, mohou oddělit „zrno od plev“. Obsah generovaný AI často vykazuje specifické jazykové vzory, jako je nadměrné opakování frází, přílišná formálnost nebo nedostatek hlubšího kontextu. Algoritmus může tyto vzory identifikovat a označit text jako pravděpodobně generovaný AI.
Ač se, ve spojení s AI, často hovoří o ohrožení pracovních míst, pro správnou funkci AI je důležité zapojení lidí, do procesu ověřování a analýzy dat. Lidé mohou poskytnout kritický pohled na věc a přispět k tomu, aby AI pracovalo s co nejvíce kvalitními a spolehlivými informacemi.
Hledání rovnováhy mezi AI, která pomáhá nebo komplikuje život
AI se stále častěji stává součástí našeho každodenního života. Od chytrých asistentů, přes personalizované systémy pro pomoc s výběrem zboží, až po pokročilé nástroje v medicíně, průmyslu a vědě. AI má obrovský potenciál zlepšit kvalitu našeho života, zefektivnit práci a přinést inspiraci. Na druhou stranu však může také komplikovat život, pokud bude mít špatné zdroje nebo bude špatně používána. Práce AI s daty generovanými jinými AI přináší řadu otázek, které je dobré řešit. Klíčem k úspěšnému využívání AI je nalezení rovnováhy mezi jejími přínosy a riziky.
Jak se bude AI stále zdokonalovat, bude stále obtížnější rozpoznat práci člověka od práce AI. To se může týkat i papírových publikací, knih vydávaných jako díla lidských autorů. Hlavní obranou člověka před vlivem zacyklení AI stále zůstává zdravý lidský rozum. Stejně jako si prověřujeme lidi, měli bychom si prověřovat i výstupy z AI a zamyslet se i nad tím, co nám přinášejí a jak moc je opravdu potřebujeme. AI nám má pomoci s orientací v nepřeberném množství dat, na druhou stranu je zdrojem nových dat, která mohou být jen „mlácením prázdné slámy“, které navíc zahlcuje prostředí internetu.
Podobně jako závislost na drogách, které generují falešný pocit radosti, může být i přehnaná důvěra ve výsledky AI na škodu. AI dokáže vygenerovat spousty slov, která na první pohled vypadají dobře a smysluplně, dokáže ulehčit práci s výstupy, které „stejně nikdo nečte“, ale na oko dobře „vyplňují prostor“. Pokud si takovou zprávu přeci jen někdo přečte, může pochopit, že jde jen o hromadu prázdných slov a ztratit důvěru v „autora“. V horším případě může ovlivnit konání lidí a způsobit škody. Proto je dobré používat AI s rozvahou, stejně jako jiné nástroje.
Před použitím AI se zamyslete, jestli Vám opravdu efektivně pomáhá tvořit něco nového a prospěšného, nebo jestli jen pomáhá předstírat, i když efektivně, že jste něco nového vytvořili, a jestli to dává smysl i z dlouhodobého hlediska.
Zdroj: RESELLER CHANNEL NETWORK NEWS
Zdroj: ICT NETWORK NEWS