Investice do umělé inteligence rostou, jenže měřitelná produktivita se ve firmách objevuje pomaleji, než slibovaly prezentace. Výzkum společnosti Pearson ukazuje, že největší brzda neleží v modelech, ale ve schopnostech lidí, bez cíleného školení a rozvoje dovedností se návratnost ztrácí a stres zaměstnanců roste.
Nástroje bez dovedností nepřinesou výkon, Evropa řeší digitální dovednosti a rekvalifikace do roku 2030
Výzkum Pearson počítá s tím, že nejvyšší ekonomický přínos nepřinese propouštění, ale doplnění práce o umělá inteligence a rychlé zvyšování kvalifikace. Model pro USA odhaduje příspěvek mezi 4,8 a 6,6 bilionu USD do roku 2034. Výzkum zároveň přiznává nepříjemnou věc: v podnicích se zatím objevuje jen málo skutečně přesvědčivých příkladů růstu produktivity mimo oblast programování, protože vedení často míří rovnou na náhradu lidí místo na rozvoj lidí.
Evropské firmy sice nedostanou účet v dolarech, mechanismus selhání zůstává stejný. Nástroj zvládne shrnout dokument, navrhnout e mail, připravit analýzu, bez schopnosti ověřit správnost výstupu ale roste počet chyb a roste potřeba oprav. V ekonomice se pak místo produktivity šíří únava a nedůvěra, protože pracovník neví, kdy je výstup bezpečný a kdy hrozí průšvih.
Evropa už navíc řeší vlastní deficit dovedností nezávisle na AI. Evropská unie si v programu Digitální dekáda stanovila cíl, aby do roku 2030 mělo alespoň základní digitální dovednosti 80% dospělých.
Do obrazu zapadá i širší trend z World Economic Forum. Podle Future of Jobs Report 2025 bude do roku 2030 potřebovat školení 59% světové pracovní síly, část lidí se k potřebnému rozvoji vůbec nedostane.
Obrázek: Midjourney
Zdroj: ciodive.com
