Nasazení umělé inteligence (AI) v personalistice a řízení lidských zdrojů rapidně transformuje tradiční pracovněprávní vztahy. Od náboru nových talentů, přes průběžné hodnocení výkonu a monitorování produktivity, až po klíčová rozhodnutí o kariérním postupu či ukončení pracovního poměru – AI systémy slibují zvýšení efektivity, objektivity a snížení administrativní zátěže. S těmito potenciálními přínosy však přicházejí i právní výzvy, které vyžadují pečlivou analýzu.
Jednou z nejvýznamnějších oblastí je využití AI při hodnocení výkonu zaměstnanců. Algoritmy mohou analyzovat obrovské množství dat, jako jsou splněné úkoly, dosažené cíle, kvalita práce či dokonce komunikace, a na základě toho generovat hodnocení. Problém nastává, pokud jsou tyto algoritmy netransparentní (tzv. „black box“ efekt) nebo pokud jsou trénovány na datech, která v sobě obsahují skryté předsudky. To může vést k diskriminačním praktikám, například na základě pohlaví, věku či etnického původu.
Podobné obavy vyvolává AI využívaná k monitorování produktivity. Nástroje schopné sledovat aktivitu na počítači, analyzovat čas strávený na jednotlivých úkolech nebo dokonce monitorovat pohyb zaměstnanců po pracovišti mohou zasahovat do práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Klíčovým právním rámcem je zde Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které stanovuje podmínky pro zpracování osobních údajů, včetně povinnosti informovat zaměstnance o rozsahu a účelu monitorování a pomoci zajistit, aby bylo monitorování přiměřené a nezbytné.
Rozhodování o kariérním postupu, povýšení či přeřazení na jinou pozici pomocí AI rovněž nese právní rizika. Pokud AI systém doporučí či přímo rozhodne o kariérní dráze zaměstnance na základě algoritmické analýzy jeho profilu a potenciálu, mělo by být zaručeno, že toto rozhodnutí není založeno na diskriminačních kritériích a že zaměstnanec má právo na vysvětlení takového rozhodnutí a případně na jeho lidský přezkum. Článek 22 GDPR by měl poskytovat určitou ochranu před plně automatizovaným rozhodováním, které má pro jednotlivce právní nebo podobně významné účinky.
S ohledem na dynamický vývoj AI a její rostoucí implementaci v pracovněprávní oblasti přijal Evropský parlament tzv. Akt o umělé inteligenci (AI Act). Tento předpis klasifikuje AI systémy používané v oblasti zaměstnanosti, řízení pracovníků jako vysoce rizikové. Na tyto systémy údajně budou kladeny specifické požadavky týkající se transparentnosti, kvality dat, dokumentace, lidského dohledu a kybernetické bezpečnosti.
Zdroj: ICT NETWORK NEWS
