Generativní umělé inteligence, schopné tvořit texty, obrazy či hudbu, otřásají samotnými základy autorského práva. Tradiční právní rámce, postavené na konceptu lidské tvořivosti, čelí bezprecedentní výzvě. Klíčová otázka, kterou si dnes kladou právníci, tvůrci i technologické firmy, zní: může být stroj autorem, a pokud ne, komu náleží práva k dílům, která generuje?
Podle platné české i evropské legislativy je odpověď prozatím jednoznačná. Český autorský zákon (č. 121/2000 Sb.) v § 5 explicitně stanoví, že autorem je „fyzická osoba, která dílo vytvořila“. Podobně i judikatura Soudního dvora Evropské unie, například v rozhodnutí Cofemel, definuje autorské dílo jako výsledek „vlastní duševní tvůrčí činnosti“ autora, v němž se odráží jeho osobnost. Tyto definice z podstaty věci vylučují, aby autorem bylo cokoliv jiného než člověk – tedy i software nebo algoritmus. Dílo vytvořené zcela autonomně umělou inteligencí je tak z pohledu současného práva považováno za dílo volné, nechráněné autorským právem.
Tento princip potvrzuje i praxe v zahraničí, zejména ve Spojených státech, které jsou v této oblasti díky množství soudních sporů nejdále. Americký úřad pro autorská práva (US Copyright Office) opakovaně zamítl žádosti o registraci děl, u nichž byl jako autor uveden samotný AI systém, jako v známém případě Stephena Thalera a jeho systému DABUS. Dalším je rozhodnutí ve věci komiksu Zarya of the Dawn. Úřad zde přiznal ochranu textu a uspořádání komiksu, které vytvořila autorka Kristina Kashtanova, ale explicitně odmítl chránit samotné obrázky generované systémem Midjourney. Tím stanovil precedens, že chráněna je pouze ta část díla, která je prokazatelně výsledkem lidské kreativní práce.
Důležitou otázkou je, kde leží hranice mezi AI jako pouhým nástrojem (podobně jako fotoaparát nebo grafický software) a AI jako autonomním tvůrcem. Bude autorství přiznáno uživateli, který zadává pokyny (prompty)? Současný konsenzus směřuje k tomu, že jednoduchý pokyn typu „vytvoř obraz kočky na střeše“ k nabytí autorských práv nestačí. Ochrana by mohla vzniknout až v případech, kdy uživatel prostřednictvím série komplexních, rafinovaných a kreativních pokynů, následných úprav a selekce výstupů vtiskne dílu svůj jedinečný osobnostní rys. Důkazní břemeno k prokázání tohoto tvůrčího vkladu je na straně člověka, který si nárokuje autorství.
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
