Stát, města i obce zřejmě budou muset povinně a draze opravovat své budovy

Takzvaně zelená dohoda, známá jako Green Deal, je politickou deklarací a komplexním strategickým rámcem, který zásadně přetváří legislativu napříč členskými státy Evropské unie. Pro Českou republiku to znamená nutnost zavést řadu evropských směrnic a nařízení do národního práva, což s sebou přináší nové a často náročné povinnosti, rovněž pro sektor veřejné správy. Deklarovaným cílem je dosáhnout takzvané klimatické neutrality do roku 2050, přičemž legislativní balíček „Fit for 55“ stanovuje konkrétní kroky, které údajně povedou ke snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

Jednou z oblastí, kde se změny projevují, je energetická náročnost budov. Nové evropské směrnice, zejména revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), kladou na veřejný sektor povinnost jít příkladem. To v praxi znamená zavedení povinného tempa renovací veřejných budov s deklarovaným cílem snížit jejich spotřebu energie. Obce, kraje i státní instituce tak čelí úkolu plánovat a financovat hloubkové rekonstrukce svého nemovitého majetku, od škol a nemocnic po úřední budovy. Nejde jen o zateplení fasád, ale o komplexní modernizaci zahrnující výměnu oken, instalaci efektivnějších systémů vytápění a chlazení či využívání takzvaně obnovitelných zdrojů energie, jako jsou fotovoltaické panely na střechách.

Další klíčovou změnou je transformace veřejného zadávání zakázek. Princip nejnižší ceny má postupně ustoupit do pozadí a být nahrazen kritériem takzvané udržitelnosti. Veřejní zadavatelé budou muset při nákupu zboží, služeb i stavebních prací zohledňovat nejen cenu, ale i takzvaně environmentální dopady produktu či služby v celém jeho životním cyklu. To se týká například nákupu vozidel s nízkými emisemi pro veřejnou dopravu, IT techniky s nízkou spotřebou energie a vysokou mírou recyklovatelnosti nebo používání speciálních stavebních materiálů. Tento posun vyžaduje od úředníků nové znalosti a kompetence v posuzování požadovaných kritérií.

V neposlední řadě se zvyšují nároky v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Česká legislativa, v souladu s cíli EU, zpřísňuje pravidla pro nakládání s odpady, zvyšuje cíle pro recyklaci a omezuje skládkování. Pro obce to znamená nutnost investovat do modernizace systémů sběru a třídění odpadu a aktivně podporovat předcházení jeho vzniku. Veřejná správa musí zároveň implementovat principy cirkulární ekonomiky do vlastního provozu, například upřednostňováním opravitelných produktů či využíváním recyklovaných materiálů.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS