Éra, kdy státní správa pouze shromažďovala data v izolovaných registrech, definitivně končí. Nastupuje koncept datově informovaného rozhodování, kde klíčovou roli hraje systematické propojování základních registrů a využití pokročilé datové analytiky. Nejde již o pouhou digitalizaci papírových procesů, ale o fundamentální změnu paradigmatu, jak politici přemýšlí o státních zdrojích, službách a lidech. Jádrem této transformace jsou základní registry, tedy registr obyvatel (ROB), registr osob (ROS), registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a registr práv a povinností (RPP). Tyto databáze představují zlatý důl informací, jejichž skutečný potenciál se odemyká až jejich vzájemným propojením a následnou analýzou.

Využití big data a pokročilé analytiky umožňuje státu přejít od reaktivního řešení problémů k proaktivnímu a prediktivnímu řízení. Prezentovány jsou samozřejmě líbivé modely, jako například oblast dopravy. Kombinací dat z RÚIAN s anonymizovanými daty o pohybu obyvatelstva a informacemi o dopravní zátěži lze vytvářet prediktivní modely, které mají pomoci optimalizovat plánování dopravní infrastruktury, řídit dopravní toky v reálném čase a předcházet kolapsům.

V sociální sféře má analýza dat z registru obyvatel a dat od Úřadu práce ČR pomoci identifikovat ohrožené skupiny obyvatelstva dříve, než se jejich situace stane kritickou, a cíleně jim nabídnout pomoc.

Další klíčovou oblastí má být zdravotnictví. Propojením anonymizovaných dat od zdravotních pojišťoven, demografických údajů a informací o životním prostředí má jít modelovat šíření infekčních onemocnění, optimalizovat kapacity nemocnic nebo identifikovat regiony s vyšším výskytem civilizačních chorob a zaměřit na ně preventivní programy.

Tato vize však naráží na významné otázky. Deklarována je potřeba zajištění ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti. Veškeré analytické operace mají probíhat nad plně anonymizovanými nebo pseudonymizovanými daty. Mají být nastolena transparentní pravidla pro sdílení dat mezi jednotlivými institucemi, za což má v Česku zodpovídat především Digitální a informační agentura (DIA). Přesto se může stát, že data budou zneužita, například k upevnění moci vládnoucí silou nebo k obohacení jednotlivců, pomocí korupčních mechanismů. Jedná se o mocný nástroj, který může ve špatných rukou napáchat velké škody.

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS