Ústavní soud: Právnické osoby mají právo na přiměřené zadostiučinění za zásah do dobré pověsti

Ústavní soud rozhodl, že právnické osoby mají právo na ochranu své dobré pověsti, a to včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem. Podle soudu je ochrana dobré pověsti právnických osob ústavně zaručená článkem 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Přestože některá práva, jako lidská důstojnost, náleží výhradně fyzickým osobám, soud uvedl, že ochrana dobré pověsti se vztahuje i na právnické osoby.

Případ se týkal stížnosti spolku Milion Chvilek, z. s., který napadl rozhodnutí Nejvyššího a Vrchního soudu v Praze. Tyto soudy dospěly k závěru, že právnické osoby nemají podle současné právní úpravy právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejich pověsti. Ústavní soud však tento přístup označil za neústavní, protože „ochrana ústavně zaručených práv nemá být teoretická a iluzorní, ale praktická a účinná“.

Soud uvedl, že nemožnost právnických osob požadovat přiměřené zadostiučinění představuje omezení jejich základního práva na ochranu dobré pověsti. Podle soudu je současná právní úprava nesystematická a znevýhodňuje zejména nevýdělečné právnické osoby, u nichž újma často vzniká převážně nemajetkového charakteru. Soud také zdůraznil, že restriktivní přístup zákonodárce k odčiňování nemajetkové újmy mohl být řešen méně omezujícími prostředky, například paušálním odškodněním.

Namísto zrušení příslušných ustanovení občanského zákoníku soud rozhodl o dotvoření práva na základě analogie. Při ochraně pověsti právnických osob je tak třeba použít stejný katalog prostředků, jaký je stanoven pro ochranu proti nekalé soutěži podle § 2988 občanského zákoníku, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění.

Ústavní soud zároveň varoval před zneužíváním práva na ochranu dobré pověsti k vedení strategických žalob (SLAPP), jejichž cílem je omezovat svobodu projevu a veřejnou diskusi. Soud zdůraznil, že je na soudech, aby v jednotlivých případech pečlivě poměřovaly právo na ochranu dobré pověsti s právem na svobodu projevu a na informace podle čl. 17 Listiny.

TZ

Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS  

​ 

Zdroj: B2B NETWORK NEWS