Žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, by si měli začít po letních prázdninách platit zdravotní pojištění. Stát by ho za ně dál hradil jen tehdy, pokud by se nahlásili úřadu práce. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Podle mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřiny Beránkové patnáctiletí či šestnáctiletí nárok na podporu v nezaměstnanosti mít nebudou, mohou ale případně pobírat dětské přídavky. Základní školu končí letos početně silný ročník dětí. Panují obavy, že pro všechny místa na středních školách nebudou. Podle údajů úřadu práce tvoří mladí mezi 15 a 18 lety dlouhodobě kolem 1,5 procenta nezaměstnaných v Česku.
Zdravotní pojištění je v ČR povinné. Za děti a studenty do 26 let, ale i za nezaměstnané či důchodce ho hradí stát. Pokud žák po skončení deváté třídy na další školu nenastoupí, povinnost platit zdravotní odvody přechází na něj. “Pokud student chce v tomto režimu (kdy odvody hradí stát) pokračovat i nadále, je třeba, aby se evidoval na úřadu práce a tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně nahlásil,” uvedla Plívová.
Pokud by se mladí na úřadu práce nezapsali a nenastoupili ani do zaměstnání, museli by platit pojistné jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů. Pro letošní rok je to měsíčně 2336 korun. Zdravotní pojišťovně by to museli ohlásit do osmi dnů od skončení prázdnin. Pokud nastoupí do práce, hlásí změnu a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel.
Úřad práce evidoval v dubnu 4450 nezaměstnaných mladých od 15 do 18 let. Tvořili 1,7 procenta evidovaných uchazečů o zaměstnání. Podíl se podle Beránkové dlouhodobě pohybuje mezi 1,4 a 1,7 procenta.
“V případě, že se děti po základní škole nedostanou na některou ze středních škol, je určitě namístě, aby rodiče zvážili všechny možnosti, jak udržet potomka ve vzdělávacím procesu. Například využít možnosti studia cizích jazyků, oborově zaměřených kurzů a podobně. Ostatně praxe ukazuje, že tuto cestu volí rodiče i jejich náctileté děti nejčastěji,” sdělila Beránková.
Středoškoláci, kteří neuspějí u přijímacích zkoušek, mají možnost po maturitě jeden rok studovat cizí jazyk ve speciálním kurzu. Stát pak za ně dál hradí zdravotní odvody. Pro žáky základních škol ale podle dostupných informací taková nabídka jazykových kurzů není.
Mladistvým nezaměstnaným se pak podle Beránkové věnují kariéroví poradci. Snaží se je “nasměrovat zpět ke studiu střední školy či učiliště”, nebo nabízejí rekvalifikaci, uvedla mluvčí. Ve vybraných pobočkách úřadu práce fungují takzvané Job Cluby se skupinovým poradenstvím. Existují také informační a poradenská střediska (IPS), kam se mohou obrátit školáci, jejich rodiče, školní výchovní poradci i učitelé, popsala Beránková.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mladí mít nebudou. K jejímu získání je totiž potřeba v posledních dvou letech aspoň rok pracovat a platit sociální odvody. “Uchazeči o zaměstnání ve věku od 15 do 18 let jsou považováni za nezaopatřené děti a pobírají – pokud vznikne nárok – přídavky na dítě,” dodala mluvčí.
Ke zkouškám na maturitní obory SŠ se letos přihlásilo rekordních 116.031 dětí. To je o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých regionech enormní a mnoho žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.
Mnozí nepřijatí uchazeči mají ale ještě šanci se dostat na vybranou školu na odvolání, další vkládají naději do druhých kol přijímacího řízení, která školy s volnými místy postupně vyhlašují. Rodiče školáků sepsali petici a obrátili se na ministra školství a další politiky otevřeným dopisem, požadují změnu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou. Chtějí digitalizaci přijímacího řízení na SŠ a zrušení povinnosti pro školy přijímat studenty podle výsledků didaktických testů od Cermatu.
TZ
Zdroj: eGOVERNMENT NETWORK NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
