Pryč jsou doby, kdy se při sledování přírody spoléhalo pouze na občasné a zdlouhavé laboratorní rozbory vzorků. Dnes nastupuje éra monitoringu v reálném čase, která nám dává přehled o stavu ovzduší, vody i půdy a umožňuje reagovat na hrozby dříve, než způsobí nevratné škody. „Inteligentní“ nástroje využívají principy Internetu věcí (IoT). Dokáží analyzovat data, identifikovat trendy, modelovat budoucí vývoj a automaticky generovat reporty pro státní správu, vědce i veřejnost.
Základem tohoto systému jsou specializované senzory a čidla, rozmístěná v krajině. V oblasti kvality ovzduší, kterou v České republice systematicky sleduje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), se jedná o stanice měřící koncentrace znečišťujících látek. Sledují především jemné prachové částice (PM10 a PM2.5), a dále oxidy dusíku (NOx) či přízemní ozon (O3). Data z těchto senzorů jsou nepřetržitě odesílána do centrálních datových platforem. Ty je zpracovávají a vizualizují, často ve formě veřejně dostupných map a indexů kvality ovzduší. Díky tomu mohou úřady včas vydávat smogová varování.
Podobná revoluce probíhá i v monitoringu vod. Senzory instalované v řekách, jezerech či vrtech podzemní vody sledují klíčové parametry, jako je pH, teplota, obsah rozpuštěného kyslíku, zákal nebo přítomnost specifických chemických látek, například dusičnanů z hnojiv nebo těžkých kovů z průmyslových odpadů. Státní podniky Povodí tak získávají okamžitý přehled o stavu vodních toků. V případě havárie, jako je únik nebezpečných látek, dokáže systém téměř ihned spustit alarm. To dává správcům vodních děl a úpravnám pitné vody drahocenný čas na přijetí opatření a ochranu zdraví lidí.
Méně viditelnou, ale neméně důležitou oblastí je digitální monitoring půdy. Zde senzory měří vlhkost, teplotu, pH a obsah klíčových živin, jako je dusík, fosfor a draslík. Tato data jsou důležitá pro takzvané precizní zemědělství. Farmáři mohou díky nim lépe plánovat aplikaci hnojiva a vody tam, kde je to potřeba, a v lépe určeném množství. Tím nejen šetří náklady a zvyšují výnosy, ale také minimalizují negativní dopady na životní prostředí, zejména znečištění podzemních vod splachy z polí. Monitoring půdy je klíčový i při sanaci starých ekologických zátěží, kde pomáhá sledovat účinnost dekontaminačních procesů.
Zdroj: eGOVERNMENT.NEWS
Zdroj: B2B NETWORK NEWS
