Search
Close this search box.

Kongres OBALKO připravil české a slovenské obalové profesionály na nadcházející tsunami

Obalové tsunami, tak znělo hlavní motto letošního, již jedenáctého ročníku největšího českého a slovenského obalového kongresu, který se konal ve dnech 19. a 20. října 2023 v Praze. „Při jen letmém pohledu na obalovou legislativu, která se chystá na evropské úrovni, nám výraz tsunami přišel více než přiléhavý. Cílem kongresu bylo především připravit české a slovenské obalové profesionály na to, co přijde v blízké budoucnosti. Věříme, že se nám to podařilo,“ komentuje výběr letošního tématu a cíl kongresu Kateřina Osterrothová, která je programovou ředitelkou kongresu.

Letošek přinesl důležitou inovaci z hlediska skladby programu. Předchozí ročníky charakterizovaly odpolední workshopy zaměřené na různé aspekty obalů. „Tentokrát jsme se rozhodli, že na trhu vybereme dvanáct nejlepších případových studí a necháme je odprezentovat zástupci uživatelů i poskytovatelů obalových řešení. Tento koncept se velmi vydařil, protože účastníci se mohli během čtvrthodinky seznámit se zajímavými řešeními a komentář k nim přinesly vždy obě strany obchodního případu,“ říká Jeffrey Osterroth, jednatel pořadatelské společnosti ATOZ Group.

Kongres navštívilo celkem 491 účastníků, což bylo rekordní číslo. Bylo předáno 41 trofejí pro nejlepší obaly, v 17 programových bodech vystoupilo 34 řečníků včetně tří klíčových, zaznělo 12 případových studií, debatovalo se ve dvou panelových diskusích a v nabídce byla návštěva čtyř provozů. Akci podpořilo 45 partnerů a 21 médií. V rámci speed-datingové platformy proběhlo 94 schůzek.

Skok s Alešem Valentou

Profesní kongresy se neobejdou bez podporovatelů. Proto v úvodní části konference vystoupili tři zástupci zlatých partnerů tohoto ročníku – byli to Vojtěch Rosina ze společnosti Avery Dennison, Ivo Benda ze společnosti Greiner Packaging Slušovice a Martin Hejl z firmy Thimm. Poté už přišel čas pro energického a entuziastického prvního tzv. motivačního řečníka. Tím nebyl nikdo jiný než Aleš Valenta. Bývalý akrobatický lyžař a olympijský vítěz ukázal, že uvažuje-li člověk optimisticky a je-li ochoten překonávat překážky, které se občas do cesty postaví každému z nás, neexistuje prakticky nic, co by jeden nedokázal. Aleš Valenta jako první člověk na světě skočil na lyžích trojité salto s pěti vruty, třikrát startoval na zimních olympijských hrách a dvanáctkrát vystoupil na stupně vítězů v závodech světového poháru (tři z nich vyhrál). Po ukončení své sportovní kariéra však pouze „nepověsil lyže na hřebík“ a nekochal se svými úspěchy. Naopak, skočil do byznysu, provozuje sportovní areál Acrobat Park ve Štítech, patří mezi úspěšné moderátory a měl i svou talkshow.

V dalším programovém bodu už oba přednášející udeřili takříkajíc přesně na komoru. David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí, představil rámcovou pozici České republiky k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, který předložila Evropská komise v listopadu loňského roku. Poté Zbyněk Kozel, generální ředitel AOS EKO-KOM, zacílil na problematické části návrhu nařízení. Z vystoupení bylo patrné, že zásadních problémů a nevyřešených pasáží je celá řada. Potíže jsou technologického, ekonomického i legislativního rázu a je patrné, že obalový trh bude čelit opravdu zásadním výzvám.

Velkou dopolední panelovou diskusi nazvali pořadatelé trochu provokativně: Zůstane po obalovém tsunami v průmyslu kámen na kameni? Na toto téma diskutovali zástupci firem a organizací, které mají k obalům rozmanitý vztah. U jednoho stolu se sešli obchodníci (Jaroslav Vodáček, Tesco Stores), reprezentanti státní správy (David Surý, MŽP) a AOS (Zbyněk Kozel, Eko-kom; Hana Nováková, Envi-pak), producenti obalů (Ivo Benda, Greiner Packaging Slušovice; Martin Hejl, Thimm) nebo výrobci rychloobrátkového zboží (Thor Tummers, Unilever). Debatu moderoval Stanislav Břeň (Svět balení). Názory zaznívaly velmi rozmanité, ale ve vztahu k chystanému nařízení o obalech přicházela od zástupců průmyslu spíše skepse nebo obavy. Na druhou stranu je zřejmé, že průmysl bere novou legislativu jako fakt, na který je potřeba se připravit. V tuto chvíli nikdo přesně neví, v jaké podobě budou pravidla schválena a kdy budou uváděna do praxe evropských států. Z vyjádření zástupců průmyslu lze nicméně vyrozumět potřebu přijmout opatření, která povedou ke snížení dopadů výroby a používání obalů na životní prostředí.

Polední pauza na kongresu OBALKO patří už tradičně třem zájmům: obědu, neformálnímu networkingu a poté sekci BizPACK. To jsou krátká obchodní jednání, přibližně na deset minut, kdy se u jednoho stolu potkávají potenciální dodavatel a odběratel. Je možné se poznat, vyměnit vizitky, sdělit si základní nabídky a potřeby a říci si, zda má smysl pokračovat dále. Letos se uskutečnilo 94 těchto obchodních schůzek.

12 případovek na 15 minut

Odpolední program byl rozdělen dva bloky, v prvním zaznělo sedm patnáctiminutových případových studií a v druhém zase pět. „Byla to ukázka toho nejlepšího a nejinspirativnějšího, co lze nyní na trhu nalézt. Jsem rád, že ve většině případů se nám podařilo zorganizovat prezentace vždy zástupce dodavatele i odběratele. Účastníci konference tak dostali komplexní obrázek o tom, co a jak se dělalo a jaké to mělo přínosy. Míra objektivity u takových vstupů je podstatně vyšší, než když své řešení představuje pouze dodavatel,“ domnívá se Jeffrey Osterroth.

Do malých obalových sérií se nikomu moc nechce – je to pracné, nákladné, rizikové. Ovšem pro marketing jsou limitované edice velmi atraktivní. Klára Šťastná (Budějovický Budvar) a Petr Kaczor (Thimm) ukázali, že s digitálním tiskem odpadne většina negativ a výsledkem je spotřebitelsky působivý obal.

Michaela Horáková (LEGO Production) se zaměřila na změnu u ikonické stavebnice. Odstranit vnitřní plastové sáčky může na první pohled vypadat jako jednoduchý úkon. Skutečnost ale ukázala, že vše je podstatně složitější a vyžaduje dlouhodobé testování. A ano, testovalo se i na dětech.

O tom, že po skončení hudebních a rodinných festivalů nemusí být plocha zaplavena kopami nevratných kelímků nebo že není nutné zavádět zálohované kelímky, vypovídá inovace, kterou představili Marcel Zvonek (Karpaty fest), Eliška Fojtů a Klára Stojanovičová (obě Greiner Packaging Slušovice). Greiner obaly recykloval, a tak mohl Karpaty festu nabídnout řešení s jednorázovými kelímky, které se vybíraly do speciálních boxů z vlnité lepenky.

Další případová studie byla prezentována na příkladu obalů pro sendviče a bagety od firmy Crocodille ČR. Zaměřila se na to, jak správná volba materiálu pro etikety, konkrétně CleanFlake od Avery Dennison, může hrát klíčovou roli při recyklaci, kdy nedojde ke znehodnocení cenné suroviny vlivem kontaminace z etikety. Prezentovali Aleš Paula (OTK printing & packaging) a Vojtěch Rosina (Avery Dennison).

Odstranit plast z balení masa není v blízké době pravděpodobné ani účelné. Ale zásadně lze snížit množství tohoto obalového materiálu. Ve své prezentaci to demonstroval Josef Hantsch (Maso Uzeniny Polička) na případu výměny plastových misek za flow-pack. Firma do něj nyní balí mleté maso a výsledek je okamžitý – 70% úspora primárního plastu, snížení energetické i materiálové náročnosti, lepší využití skupinového balení a logistických kapacit, a to při zachování recyklovatelnosti, stávajících linek a šíře typu potisku.

Změna množství a struktury vodíkových můstků má velký vliv na strukturu vody, přičemž tyto změny příznivě ovlivňují hydraulické soustavy tím, že zvyšují jejich výkon, účinnost a energetickou efektivnost. Toho se dá využít v různých průmyslových odvětvích včetně obalového. Díky technologii Hippotron dochází k zabránění tvorby vodního kamene, není nutné dodávat do zařízení chemická aditiva, snižují se náklady na ohřev a ochlazování. Případovou studii přinesli Athan Bloom (Evertis Ibérica) a Miroslav Danek (Boson Distribution SE).

Plechovky se v posledních letech staly hitem nápojového průmyslu. Poskytují všechny potřebné funkce obalu, jejich udržitelnost ale přímo závisí na schopnosti třídění a následné recyklaci. Případová studie Martiny Vajskebrové (Plzeňský Prazdroj) a Attily Szabó (Canpack) ukázala, jak lze systematicky zvyšovat obsah recyklátu v plechovkách.

Málokdo se mazlí s obalem, zakladatel start-upu Alaskan Fisherman Vojtěch Novák ano. V případové studii to na jeho fotce s novým obalem prezentovali Kristýna Malá (Alaskan Fisherman) a Jiří Rak (Smurfit Kappa). Předtím ale bylo třeba vymazlit“ obal – u balení divokého lososa se podařilo odstranit pěnový polystyren a nahradit jej vlnitou lepenkou a voštinou.

Oliwia Guziel (Decathlon Czech Republic) také přinesla zajímavý obal, vyroben byl recyklovaného plastu (PET), je vratný a slouží pro B2B objednávky. Společně se start-upem Packoorang Decathlon ukázal, že opakovaně použitelná taška může nahradit velký objem vlnité lepenky.

Petr Lískovec (Schneider Electric) a Miroslav Bárta (DS Smith) nejdříve pustili vtipné video o tom, jak člověk jezdí na kole (cycling), pak už nechce šlapat, tak si pořídí auto, naroste mu ovšem břicho, a tak opět zakoupí kolo, aby držel linii. Tomu se prý říká „recycling“. Na tomto „půdorysu“ představili řešení opakovaně použitelných obalů z vlnité lepenky pro elektrotechnický sortiment.

Holy Grail, dnes s označením 2.0, představuje technologii, která se nachází už v průmyslovém testování. Poskytuje široké možnosti využití v obalovém průmyslu. Digitální vodoznak, který je součástí grafiky obalu, podává o obalu všechny potřebné informace napříč dodavatelským řetězcem. Týká se to identifikace v obchodu, ve skladu, ale také na automatické třídicí lince. Podrobnosti přinesl Pavel Komůrka (Orkla Foods).

Obalový a odpadový trh potřebuje nejnovější technologie a modernizaci. Ve firmě SAKO Brno byla v březnu spuštěna moderní linka na třídění odpadu. Automatické senzory a software rozpoznávají plasty podle tvaru, složení i barev. Balistické separátory rozdělující odpad na 2D části a 3D objekty, dále tu fungují magnetický separátor železných kovů, indukční separátor pro sběr neželezných kovů nebo lis s kapacitou šest tun za hodinu. Detaily sdělila Iveta Jurenová (SAKO Brno).

Na sklonku odpoledne přišel čas na druhou velkou panelovou diskusi, nesla označení Skutečnost a sny obalového průmyslu. David Hloušek (Avery Dennison), Michaela Horáková (LEGO Production), Michael Ondraschek (M.A.S. Automation), Pavel Komůrka (Orkla Foods) a Jana Žižková (nezávislá obalová expertka spolupracující s časopisem Svět balení) diskutovali o budoucnosti obalového průmyslu. Moderátorské role se ujal Jeffrey Osterroth. Z diskuse vyplynulo, že obalový průmysl je – parafrázováno s Oscarem Wildem – pevně zakotven na zemi, ale někteří upírají oči ke hvězdám. Snění o obalech budoucnosti je hluboce podmíněné možnostmi, které se aktuálně nabízejí. Firmy chápou výzvy, jímž čelí a které je ještě čekají. Debata se tedy stočila k nedostatku pracovní síly včetně nezájmu mladých o oblast obalů, ale stejně tak se mluvilo o rozvoji moderních technologií včetně strojového učení a umělé inteligence. Hluboce se diskutovalo také o nutnosti zohlednit názory spotřebitelů.

Obalové exponáty na pódiu

Obalový kongres OBALKO je v posledních letech doprovázen také galavečerem soutěže Obal roku. Během něho jsou slavnostně předávána ocenění pro nejlepší obaly a obalová řešení. Ceremonii přihlížely stovky odborných hostů. Výsledky letošního ročníku publikoval již časopis Svět balení č. 120/2023 a jsou k dispozici také na webu Obalového institutu Syba. V průběhu galavečera byly předány i ceny předsedkyně poroty Jany Žižkové. První místo získala firma Thimm s exponátem Box pro T-Phone launch, obal zadávala společnost T-Mobile. Na druhé příčce se umístila firma Van de Velde Packaging Unipap s obalovým řešením Adapt. Třetí místo patří dvěma společnostem – Antalisu za papírovou vázací pásku a Logiku za interaktivní box pro kočky Brit Care Cat.

Obal roku je jediná certifikovaná obalová soutěž určená pro české i zahraniční firmy, které se podílejí na zajímavém obalovém řešení. Cílem soutěže je vyzdvihnout a následně propagovat nejlepší myšlenky, inovace a technologie v oblasti balení, které se na trhu objevují.

Ceremonie Obal roku byla poslední částí formálního programu prvního kongresového dne. Večerní a noční hodiny patřily už jen zábavě a budování neformálních vztahů. Večerní Obalový Business Mixér přinesl poutavý program, mnoho dobrého jídla a pití a samozřejmě také diskusí a nových obchodních či přátelských vztahů, a to vše v havajském a surfařském stylu. Jak jinak, když bylo hlavním tématem kongresu právě obalové tsunami?

Za praxí do čtyř provozů

Pokud obaly člověka opravdu baví, chce je vidět také v praxi, tedy seznámit se s tím, jak jsou nasazeny v konkrétním provozu. K tomu slouží kongresová sekce Balení v akci. Druhý den se proto účastníci vydali do celkem čtyř provozů.

E-commerce je atraktivní oblast, do níž se hodně investuje. A investice směřují také do obalové techniky. V centrálním skladu značky DATART mají automatický balicí stroj Opera pro bezvýplňové balení B2C zásilek. Současně jsou přivedeny dopravníkové vstupy a celá technologie je začleněna do intralogistiky skladu. Účastníci si mohli prohlédnout i technologii elastického ovinování palet stretch hood pro paletování zásoby a osobních odběrů distribuovaných do sítě vlastních prodej či velkoobchodních partnerů. Exkurzi vedl Michal Prádl, vedoucí centrálního skladu řetězce DATART v Jirnech.

SAKO Brno má k dispozici první plně automatickou třídicí linku v České republice. Nové zařízení spuštěné v březnu nespoléhá na lidské oko, ale na automatiku a senzory. Linka za 330 milionů korun zvládne za hodinu roztřídit až 4,5 tuny plastu, papíru a kovu. Systém si poradí i s odpadem v pytlích, který roztrhne tak, aby k třídění postupoval už volně položený. Software rozpozná plasty podle tvaru, složení, a dokonce i barev.

Další výprava se vydala do byšického závodu Vitana, která spadá do skupiny Orkla Foods. Továrna funguje přibližně 100 let, pod značkou Vitana pak více než 70 let. Návštěvníci si prohlédli zejména automatickou linku na obaly pro jíšku, která se automaticky balí do papírových krabiček a finálně paletizuje. Během prohlídky, kterou vedl ředitel výrobního závodu Ludvík Gardoň, bylo možné vidět také balení marinád do skla či plastových obalů. I tento provoz je z převážné většiny automatizován.

Konečně čtvrtá skupina cestovala do závodu společnosti CIUR v Brandýse nad Labem, kde se zpracovávají odpady ze sběrového papíru a vedlejších papírenských produktů. Od svého založení v roce 1991 patří firma k lídrům v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Osmdesát procent produkce je určeno na export do celého světa. V Brandýse nad Labem ročně zpracují více než 30 000 tun druhotných surovin a z recyklovaného mixu se vyrobí přes 60 výrobků. Návštěvníky přivítali tři členové vedení CIUR: Mojmír Urbánek (ředitel výroby a výzkumu), Jan Kühnel (manager kvality a technologie) a Václav Bassetto (manager pro ekologii a nákup surovin).

Rozsáhlá propagace po akci

Přestože se kongresu zúčastnil rekordní počet obalových profesionálů, organizátoři si uvědomují, že ne každý si dokázal udělat čas. I oni však budou zasaženi obalovým tsunami. Z tohoto důvodu budou informace a inspirace předané na kongresu sdíleny s celým trhem. A to v detailním kongresovém reportu, který bude distribuován společně s časopisem Svět balení (5000 distribuovaných výtisků), nebo na YouTube kanálu kongresu, kde budou videozáznamy vybraných prezentací. Zájemci o tyto a další informace se mohou přihlásit k odběru kongresového newsletteru.

Protože je zřejmé, že změny a výzvy přicházející na trh jsou dlouhodobé, organizační tým společnosti ATOZ Group již nyní plánuje další ročník kongresu OBALKO. Uskuteční se 17.–18. října 2024, a to opět v Aquapalace Hotelu Prague.

Zdroj: B2B NETWORK NEWS