Kardiovaskulární onemocnění představují celosvětově hlavní příčinu úmrtí a v České republice na ně ročně zemře více než 50 000 lidí. Přitom většina těchto onemocnění je preventabilní změnou životního stylu. Srdce je neúnavný motor našeho těla, který za život přečerpá miliony litrů krvi, a zaslouží si naši péči a pozornost.
Anatomie a fyziologie srdečně-cévního systému
Srdce je svalový orgán velikosti pěsti, který funguje jako dvojitá pumpa. Pravá strana srdce pumpuje krev do plic, kde se okysličuje, zatímco levá strana pumpuje okysličenou krev do celého těla. Tento proces se opakuje přibližně 100 000krát denně, což představuje neuvěřitelnou zátěž.
Cévy tvoří rozsáhlou síť, která by v případě rozložení do přímky měřila více než 100 000 kilometrů. Arterie rozvádějí okysličenou krev od srdce, zatímco žíly ji vracejí zpět. Kapilární síť umožňuje výměnu živin a odpadních látek mezi krví a tkáněmi.
Rizikové faktory
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění se dělí na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné patří věk, pohlaví a genetická predispozice. Muži mají vyšší riziko v mladším věku, zatímco u žen se riziko zvyšuje po menopauze kvůli poklesu ochranných estrogenů.
Ovlivnitelné rizikové faktory zahrnují kouření, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu, diabetes, obezitu, nedostatek pohybu a chronický stres. Kouření je obzvláště nebezpečné – zvyšuje riziko infarktu myokardu až trojnásobně a poškozuje cévní stěny.
Vysoký krevní tlak – tichý zabiják
Hypertenze postihuje více než třetinu dospělé populace a často probíhá bez příznaků, proto se jí říká „tichý zabiják“. Normální krevní tlak je pod 120/80 mmHg. Hodnoty nad 140/90 mmHg již představují hypertenzi vyžadující léčbu.
Vysoký tlak poškozuje cévní stěny a zvyšuje zátěž srdce. Dlouhodobě může vést k srdečnímu selhání, mrtvici nebo poškození ledvin. Pravidelné měření tlaku je proto důležité, zejména u lidí s rizikovými faktory.
Cholesterol a ateroskleróza
Cholesterol není sám o sobě škodlivý – tělo ho potřebuje pro tvorbu buněčných membrán a hormonů. Problém nastává při nerovnováze mezi „dobrým“ HDL cholesterolem a „špatným“ LDL cholesterolem. LDL cholesterol se může ukládat v cévních stěnách a vytvářet aterosklerotické pláty.
Tyto pláty zužují cévy a mohou se utrhnout, což vede k vytvoření krevní sraženiny a následně k infarktu nebo mrtvici. Ideální hladina celkového cholesterolu je pod 5 mmol/l, LDL pod 3 mmol/l a HDL nad 1 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen.
Diabetes a srdce
Diabetes významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vysoká hladina glukózy v krvi poškozuje cévní stěny a zhoršuje jejich funkci. Diabetici mají 2-4krát vyšší riziko srdečních onemocnění než zdraví lidé.
Důležitá je nejen kontrola glykémie, ale také krevního tlaku a cholesterolu. Komplexní přístup k léčbě diabetu zahrnuje úpravu stravy, pravidelnou fyzickou aktivitu a často i medikamentózní léčbu.
Fyzická aktivita jako lék
Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů prevence kardiovaskulárních onemocnění. Posiluje srdeční sval, zlepšuje prokrvení, snižuje krevní tlak a zlepšuje lipidový profil. Doporučuje se minimálně 150 minut mírné aktivity týdně nebo 75 minut intenzivní aktivity.
Nemusí jít o náročný sport – rychlá chůze, plavání, cyklistika nebo zahradničení jsou výborné volby. Důležitá je pravidelnost a postupné zvyšování intenzity. I malé změny, jako používání schodů místo výtahu, mohou mít pozitivní vliv.
Strava pro zdravé srdce
Středomořská dieta je považována za zlatý standard pro kardiovaskulární zdraví. Zahrnuje hojnost zeleniny, ovoce, celozrnných produktů, ryb, ořechů a olivového oleje. Omezuje červené maso, zpracované potraviny a přidané cukry.
Omega-3 mastné kyseliny z ryb mají protizánětlivé účinky a chrání před arytmiemi. Vláknina ze zeleniny a celozrnných produktů pomáhá snižovat cholesterol. Antioxidanty z ovoce a zeleniny chrání cévy před poškozením.
Relevantní zdroje:
https://www.kardiologie.cz/
https://www.uzis.cz/
Zdroj: Zdraví-lidé.cz
